CS211382B2

CS211382B2 - Sucction pump

Info

Publication number: CS211382B2
Application number: CS777150A
Authority: CS
Inventors: Christian Grane
Original assignee: Hesse Ruth Lea
Priority date: 1976-11-12
Filing date: 1977-11-11
Publication date: 1982-02-26
Also published as: FR2370480B1; CA1069761A; DK154397B; FI63522C; GB1559382A; ATA803677A; AT360137B; CH624581A5; NO773852L; DK502177A; DK154397C; NL185679C; ES464084A1; DE2750350C2; BE860764A; FR2370480A1; AU3056377A; SE440183B; NO144618C; NO144618B

Description

(54) Odsávací čerpadlo

Předmět vynálezu se týká tracheálního odsávacího^ čerpadla, které je určeno pro první pomoc při záchraně života na místě nehody a při přepravě zraněné osoby z místa nehody do nemocnice.

Podstata odsávacího čerpadla podle vynálezu spočívá v tom, že čerpací jednotka je opatřena skříní, obklopující čerpací a odsávací. komoru, která je uzavřena z jedné strany útvarem, tvořeným první pružnou prstencovou membránou a k této· uprostřed těsně připojeného· pohyblivého tuh^é^h^o tělesa, vedeného· vodicím orgánem, spojeným se skříní, přičemž pohyblivé tuhé těleso je opatreno stěnovými částmi, ohraničujícími spolu s tělesem skříně pracovní nebo hnací skříň, která je od čerpací nebo· odsávací komory oddělena druhou pružnou prstencovou membránou, a která je přívodními a.vypouštěcími kanálky, k jejichž ústí jsou přiřazeny ventilové díly, spojena s přívodem a vývodem stlačeného plynu.

Výhodou tohoto tracheálního čerpadla je jeho· kompaktní a robustní konstrukce a malá citlivost k vlivům změn· okolních teplot.

Vynález se týká tracheálního odsávacího čerpadla, poháněného stlačeným plynem a opatřeného· čerpací jednotkou, jejíž odsávací komora je spojena přes výstupní· trubičku· s okolním vzduchem· a přes přívodní trubičku se shromažďovací nádobou na jímání sekretu, odsávaného zejména při první pomoci z dýchacích cest raněných, kteří jsou v bezvědomí. Odsávací čerpadlo* podle vynálezu je určeno zejména pro· odsávání hlenů, krve a zvratků z úst, hrtanu a · dýchacích cest osob, které jsou v bezvědomí.

Vynález řeší především· takový druh odsávacího¹ čerpadla, který je určen pro první pomoc při záchraně života na místě nehody a při přepravě raněné osoby z místa nehody do · nemocnice.

Odsávací čerpadla tohoto druhu musí být jednak opatřeny vlastním zdrojem energie nebO' musí být upraveny pro* ruční pohon, popřípadě musí být poháněna plynem přiváděným pod tlakem, například kyslíkem, který se na místo nehody musí v každém případě přivézt, aby byl k dispozici pro nutné ošetření pacienta, zejména v případě potřeby zavedení umělého* dýchání.

Odsávací čerpadla se zabudovaným zdrojem energie, například s elektrickými bateriemi nebo· nádobkami s aerosolem, mají tu základní nevýhodu, že tyto· zdroje energie vyžadují pravidelnou kontrolu, aby se nemohlo· stát, že v případě potřeby čerpadla nebude v těchto zdrojích dostatek energie. Dalším nedostatkem· těchto zdrojů energie a těchto čerpadel je dále známá skutečnost, že při nízkých teplotách jejich výkonnost výrazně klesá.

Ručně obsluhovaná čerpadla mají sice výhodu v tom, že jsou plně nezávislá na zdrojích energie, ale jejich obsluha je nesnadnější než obsluha automaticky poháněných čerpadel.

Známá odsávací čerpadla, která jsou poháněna stlačeným kyslíkem, jsou vesměs konstruována jako proudová čerpadla, ve kterých je hnací plyn aktivním médiem v proudové trubici, zatímco· nasávaný vzduch je pasivním· médiem. Proudový princip těchto čerpadel má značnou přednost v jednoduchosti konstrukce, avšak výraznou nevýhodou těchto proudových čerpadel je jejich malá účinnost. Z toho vyplývá, že při použití tohoto· druhu čerpadel pro tracheální odsávací čerpadla ' dochází k velké spotřebě hnacího plynu, takže v mnoha případech jsou čerpadla konstruována na tomto principu nepoužitelná pro* záchranné akce, protože na místě nehody není k dispozici dostatečné množství hnacího plynu.

Nedostatky těchto· známých čerpadel jsou odstraněny odsávacím čerpadlem podle vynálezu, které je přenosné a je určeno pro· záchranné akce, přičemž je poháněno stlačeným plynem a obsahuje čerpací jednotku, jejíž odsávací komora je výstupem spojena s okolním ovzduším a vstupem· je napojena na sběrnou nádobu pro shromažďování sekretu, odsávaného odsávací hadičkou z dýchacích cest raněných osob, nacházejících se v bezvědomí.

Podstata odsávacího¹ čerpadla podle vynálezu spočívá v tpm, že čerpací jednotka · je opatřena skříní, obklopující čerpací a odsávací komoru, která je uzavřena s jedné strany útvarem, tvořeným první pružnou prstencovou membránou a k této· uprostřed těsně· připojeného· pohyblivého* tuhého· tělesa, vedeného vodicím orgánem, spojeným se skříní, přičemž pohyblivé tuhé těleso je opatřeno· stěnovými částmi, ohraničujícími spolu s tělesem skříně pracovní nebo hnací skříň, která je od čerpací nebo odsávací komory oddělena druhou pružnou prstencovou membránou a která je přívodními a výpustními kanálky, k jejichž ústí jsou přiřazeny ventilové díly, spojena s přívodem avývodem stlačeného plynu.

Podle jiného· výhodného· provedení čerpadla podle vynálezu jsou spojovací kanálky vytvořeny ve stěnových částech tuhého pohyblivého tělesa, přičemž vodicí orgán je tvořen konstrukcí, která je na svých obvodových částech spojena s obvodem skříně a mezi obě tyto navzájem· spojené plochy je vložena svými okraji první pružná prsténcová membrána. Vodicí orgán a skříň vymezují svými částmi dráhu posuvu tuhého* tělesa mezi jeho· koncovými polohami, ve kterých má pracovní komora největší, popřípadě nejmenší objem.

Čerpadlo podle vynálezu je sice také poháněno stlačeným hnacím· plynem, ale jeho výkonnost a účinnost je přibližně čtyřikrát větší než výkonnost proudových čerpadel. Další předností čerpadla podle vynálezu je skutečnost, že není-li k dispozici dostatečné množství hnacího plynu, může být čerpadlo poháněno ručně a může mít i při tomto· nouzovém pohonu v podstatě stejnou výkonnost jako při pohonu stlačeným plynem.

Další předností čerpadla podle vynálezu je jeho kompaktnost a robustní konstrukce a také · velmi malá citlivost k vlivu změn okolní teploty.

Příkladné provedení odsávacího· čerpadla podle vynálezu je zobrazeno na výkresech, kde představují obr. 1 schematický svislý řez čerpadlem, jehož pohyblivé díly se nacházejí ve své dolní poloze, obr. 2 svislý řez odsávacím čerpadlem, jehož pohyblivé pracovní části se nacházejí ve své horní poloze, O'br. 3 a 4 představují svislé řezy, zobrazené ve větším· měřítku, prvním· a v některých případech výhodnějším· druhým příkladným provedením ventilových prvků, pracujících v pracovní komoře čerpadla, obr. 5 svislý řez obměněným příkladným provedením skříně a pracovní komory čerpadla podle vynálezu a obr. 6 je boční pohled na příklad provedení čerpadla podle obr. 1 a 2, které je pro ruční ovládání opatřeno · otočným pedálem.

V příkladu provedení, zobrazeném na obr.

1, sestává čerpací agregát ze skříně 1, kte5 rá je společně se stěnami pohyblivého tuhého tělesa 3, s první pružnou prstencovou membránou 4 a s druhou pružnou prstencovou membránou 5 ohraničuje pracovní nebo· hnací skříň 25 a čerpací nebo odsávací komoru 24. První pružná prstencová membrána 4 i druhá pružná prstencová membirána 5 jsou s výhodou vyrobeny z pryže. ZatímtO' první pružná prstencová membrána 4 patří k typu kuželových membrán, druhá pružná prstencová membrána 5 je odvalovacího typu. Jak bude Ještě v dalším popisu podrobněji objasněno, je skříň 1 na své otevrené straně uzavřena víkem· 2, které má trojí funkci, jednak svými okraji přidržuje okraje první pružné prstencové membrány 4 na obvodu skříně 1, jednak tvoří operu pro pružinu 8, která působí · na pohyblivé tuhé těleso 3 a jednak tvoří vedení pro· tuhé těleso 3 při práci čerpadla.

Skříň 1 má v podstatě tvar otevřené skořepiny s obvodovou přírubou la, která je uspořádána v jedné rovině kolem celého obvodu otvoru skořepiny. Víko* 2 má podle výhodného příkladného provedení tvar komplementární · otevřené skořepiny s obvodovou přírubou 2a, která svou velikostí a polo hou odpovídá obvodové přírubě · la skříně 1.

Pohyblivé tuhé těleso· 3 má podobu válcové skořepiny, jejíž otvor je obrácen proti skříni 1 a kolem tohoto otvoru je uspořádána prstencová příruba 3a, vybíhající směrem ven od obvodové hrany válcové skořepiny.

První pružná prstencová •membrána 4 má obvodovou část 4a, která je těsně uložena a sevřena mezi obvodovou přírubou la skříně 1 a obvodovou přírubou 2a víka 2, přičemž obvodová příruba la skříně 1 a obvodová příruba 2a víka 2 jsou spolu pevně spojeny známými spojovacími prostředky, například spojovacími šrouby. Vnitřní část 4b první pružné prstencové membrány . · 4 je těsně upnuta na prstencovou přírubu 3a tuhého tělesa 3, k níž je přitlačena například přírubou 60a, která vybíhá z obvodu svěrného· a vodícího prvku 60, svěrný a vodicí prvek 60 překrývá otvor skořepinového tuhého tělesa 3 a je s tímto tuhým tělesem 3 spojen některým ze známých spojů, například vzájemným •sešroubováním prstencové příruby 3a tuhého· tělesa 3 s přírubou 60a vybíhající z obvodu svěrného a vodícího prvku 60, spojovacími šrouby.

Také vnější obvodové část 5a druhé pružné prstencové membrány 5 je těsně sevřena mezi prstencovou přírubou 3a. tuhého tělesa 3 a prstencovou přírubou 60a, přičemž je pochopitelně možná také taková úprava, že vnitřní část 4b první pružné prstencové membrány 4 může bez přerušení přecházet do· vnější .obvodové části 5a druhé pružné prstencové membrány 5.

Vnitřní obvodová část 5b druhé pružné prstencové membrány 5 je těsně, například pomocí sevření nebo přilepením, připevněna na horní obvodovou plochu 9a tělesa 9, které vystupuje ze dna skořepiny, tvořící skříň 1, neboi je· ke dnu pevně připojeno a má takový tvar a rozměr svého· příčného· průřezu, že mezi ním- a tuhým tělesem 3 je dostatečná vůle, jestliže se tuhé tělesa 3 nachází v poloze naznačené na· obr. 1. Těleso, 9 má takovou délku, že jeho rovinná horní plocha, na které · je · · také připevněna horní obvodová plocha 9a, se nachází · přibližně ve stejné · výšce jato styčná spára mezi obvodovou přírubou la skříně 1 a obvodovou přírubou 2a víka 2.

Přívodní kanálek 10a a výpustní kanálek 10b procházejí stěnou skříně 1 a · v podélném směru tělesem 9 a jsou vyústěny v otvorech 10a‘, 10b‘ na koncové ploše tělesa 9 uvnitř horní obvodové plochy 9a.

Místo připevnění okraje · vnitřního otvoru druhé pružné prstencové membrány 5 na horní obvodovou plochu 9a tělesa 9 je možno· také druhou· pružnou prstencovou membránu 5 vytvořit bez středního¹ otvoru a připevnit ji na · celou horní plochu · tělesa 9 mezi jeho obvodovou plochou 9a, například sevřením, přičemž v takovém případě se pochopitelně musí v druhé membráně vytvořit odpovídající průchody, · ležící nad otvory 10‘, 10b‘ na konci · přívodního kanálku · 10a a výstupního kanálku 10b.

Součástmi s díly čerpadla, popsanými v předchozích odstavcích, · jsou ohraničeny dvě komory, které jsou důležité pro práci čerpadla podle vynálezu.

Čerpací nebo· odsávací komora 24 má pevné stěny, které jsou tvořeny stěnami skříně 1, _tělesa 9 a prstencovou přírubou 3a a přírubou 60a tuhého tělesa 3 a také ohebné stěny, které jsou tvořeny první · pružnou prstencovou membránou 4 a druhou pružnou prstencovou membránou 5. Na čerpací nebo odsávací komoru 24 jsou napojeny trubní přípojky, tvořené jednak přívodní trubičkou 11, tvořící vstup a výstupní trubičkou 12, představující výstup.

Pracovní nebo hnací skříň 25 má pevné stěny, které jsou tvořeny skořepinovou částí tuhého tělesa 3 a koncovou plochou tělesa 9 uvnitř horní obvodové plochy 9a a pružnou stěnu, která je tvořena druhou pružnou prstencovou membránou 5. Hnací plyn je pod tlakem přiváděn do pracovní nebo hnací skříně 25 přívodním kanálkem 10a a prvním vstupním· otvorem. 10a‘ a odváděn druhým výstupním otvorem 10b^ť a výpustním kanálkem 10b, přičemž přivádění a vypouštění stlačeného· hnacího plynu je ovládáno bistabilní ventilovou soustavou, jejíž konstrukční uspořádání může být vyvařeno podle některého známého konstrukčního principu. Ventilová soustava · je· na obr. 1 a 2 znázorněna pouze symbolicky ventilovými díly 6 a 7, avšak dvě příkladná provedení takovýchto ventilových soustav budou ještě dále podrobněji popsány při objasňování příkladů z obr. 3 a 4. I když je v příkladech na obr. 1 a 2 znázorněna ventilová soustava uvnitř pracovní nebo hnací skříně 25, může být stejně dobře umístěna také mimo tuto pracovní nebo hnací skříň 25, aniž by tato změna měla nějaký vliv na podstatu řešení podle vynálezu a vymykala se z jeho rozsahu.

První přívodní kanálek 10a se nachází nad jehlovým ventilem 29, kterým je možné ovládat a nastavovat množství přiváděného hnacího plynu a tím také pracovní frekcenci pracovních cyklů čerpadla; za jehlovým ventilem 29 je potom přívodní potrubí 23 pro přívod plynu. Přívodní kanálek 10a je také spojen přes odbočnou trubku s jednocestným ventilem 30 a okolním ovzduším, aby bylo možno při ručním ovládáním, čerpadla nasávat vzduch do< hnací komory nebo pracovní a hnací skříně 25.

Působením a účinkem hnacího plynu, které je regulováno ventilovými díly 6 a 7 ventilové soustavy, ovládající přivádění a vypouštění hnacího plynu, se tuhé těleso 1 uvádí spolu s první pružnou prstencovou membránou 4 a druhou pružnou prstencovou membránou 5 do pohybu ve dvou navzájem opačných směrech mezi dvěma krajními polohami zobrazenými na obr. 1 a 2. Ovládací táhlo 21, které je určeno к ručnímu ovládání čerpadla, je například našroubováním¹ spojeno s vnější plochou dna skořepinového’ dílu tuhého tělesa 3 a je vedeno od tohoto místa ve směru pohybu tuhého tělesa 3 a v ode skříně 1. Volný vnější konec ovládacího táhla 21 je kluzně uložen ve vrtání 2b, vytvořeném ve střední části víka 2. Již zmíněná pružina 8 je vložena mezi prstencovou přírubu 3a tuhého¹ tělesa 3 a dno víka 2 tak, že se snaží tuhé těleso' 3 přesunout dC’ nečinné klidové polohy podle obr. 1.

Ze srovnání obr. 1 a obr. 2 vyplývá, že v klidové nečinné poloze podle obr. 1 je jak čerpací nebo odsávací komora 24 tak také pracovní nebo hnací skříň 25 zmenšena na svůj nejmenší objem, zatímco^ po přivedení tlakového¹ plynu se pohyblivé díly přemístí do druhé klidové polohy podle obr. 2, ve které mají čerpací i odsávací komory 24 i pracovní nebo· hnací skříň 25 svůj největší objem.

Třetí komora, která však nemá pro vlastní funkci čerpadla žádný význam je vytvořena mezi dutinou víka 2, vnější plochou tuhého tělesa 3, prstencovou přírubou За a první pružnou prstencovou membránou 4. Tato’ komora je prostřednictvím otvoru 27 ve stěně víka 2 přímoi spojena s okolním ovzduším. Je vcelku zřejmé, že víko 2 nemusí být tvořeno celistvou skořepinou, ale může mít podobu roštové nebo mřížové konstrukce, která je opatřena obvodovou přírubou 2a a vodicí objímkou pro vedení ovládacího! táhla 21.

Odsávací čerpadlo podle vynálezu obsahuje sběrnou nádobu 14 na sekret, která je vzduchotěsně uzavřena víkem 15. Jeden konec odsávací trubice 16 prochází utěsněné víkem 15 a je zaústěn do sběrné nádoby 14, zatímco druhý konec odsávací trubice 16 přechází do odsávacího nátrubku 16a nebo odsávacího katetru, který může být zaveden do úst nebo, do dýchacích cest pacienta. Přívodní trubička 11 čerpací a odsávací komory 24 čerpadla je přes zpětný ventil 11a spojena s trubicí 13, jejíž volný konec jo utěsněné veden víkem 15 a zaústěn do sběrné nádoby 14. Výstupní trubička 12 z čerpací nebo odsávací komory 24 je přes zpětný ventil 12a přímo» spojena s okolním ovzduším. Zpětné ventily 11a, 12a zabraňují proudění vzduchu z čerpací nebo odsávací komory do sběrné nádoby 14a z okolního ovzduší do čerpací nebo odsávací komory 24.

Na obr. 3 je zobrazen první příklad provedení ventilové soustavy podle vynálezu, která je určena pro ovládání činnosti plynu v pracovní nebo- hnací skříni 25 tracheálníhó odsávacího čerpadla, zobrazeného’ v příkladech na obr. 1 a 2. V tomto příkladě je ovládací táhlo 21 duté a na vnějším volném konci je uzavřeno, přičemž jeho- vnitřní dutina 46 je spojena s pracovní nebo hnací skříní 25 v místě uvnitř tuhého- tělesa 3. Jak je na obr. 3 zobrazeno, je ovládací táhlo 21 vytvořeno· ve formě válcové skořepiny, která je těsně, například našroubováním, napojena na vnější plochu dna tuhého tělesa 3 v místě kolem středního' otvoru, představujícího spojení mezi.vnitřním prostorem ovládacího táhla 21 a hnací skříní 25.

První ventilový díl 6 je připojen na horní koncovou plochu tělesa 9, která je, jak již bylo» v předchozích částech popsáno^ a na obr. 1 zobrazeno, vytvořeno v jednom kuse a vnitřní stranou dna skořepiny, tvořící skříň 1 nebo je s touto skořepinou pevně spojeno, přičemž toto těleso. má takový tvar a rozměr příčného průřezu, aby mohlo být vsunuto do dutiny skořepiny dutého tělesa

3. Z obr. 3 vyplývá, že v tomto příkladě provedení jsou okraje druhé pružné prstencové membrány 5 pevně sevřeny mezi horní plochu tělesa 9 .a spodní obvodové plošky prvního’ ventilového dílu 6. Vnitřní prostor prvního- ventilového dílu 6, který má podobu nízkého dutého, z jedné strany uzavřeného válce, je spojen s vnitřním prostorem pracovní nebo hnací skříně 25 nejméně jedním otvorem 43, vytvořeným ve válcové stěně pláště prvního ventilového' dílu 6. Druhý přestavovací ventilový díl 7 je tvořen ovládacím táhlem 21, které je umístěno ve vnitřní dutině 46 ovládacího- táhla 21 a je pohyblivé v axiálním směru sem a tam; na jednom konci je opatřen hlavou 41, která je přivrácena ke dnu vnitřního, dutého prostoru nebo vnitřní dutiny 46.

Poloha jednotlivých částí odpovídá poloze těchto’ částí v příkladu z obr. 1 a v této poloze je vnější plocha 41a hlavy 41 ve styku se dnem vnitřní dutiny 46 ovládacího táhla 21. Druhý přestavovací ventilový díl sahá od své vnitřní plochy 41b hlavy 41 otvorem 61 a dalším otvorem 44 ve dně 45 prvního- ventilového· dílu 6 až do vnitřního prostoru prvního ventilového dílu 6. Mezera mezi stěnou, ohraničující druhý otvor 44 a vnější plochou ovládacího táhla 21 tvořícího druhý ventilový -díl 7, jakož i mezera mezi vnitřní válcovou stěnou vnitřní dutiny 46 a vnější válcovou plochou hlavy 41 je volena tak, že ovládací táhlo 21 může být vedeno· bezpečně, avšak nikoliv těsně po dráze mezi oběma svými krajními polohami. Průměr otvoru 61 ve dnu tuhého tělesa 3 je volen tak, aby hlava 41 ve své nejbližší poloze ovládacího- táhla 21 dosedala na vnější plochu dna tuhého tělesa 3 v její oblasti 40, obklopující -otvor 61.

První přívodní kanálek 10a je vyústěn do prvního· ventilového, dílu 6 na ventilovém sedle 36, na kterém může být ústí přívodního kanálku 10a uzavíráno nebo otevíráno prvním ventilovým prvkem 35. Druhý vypouštění kanálek 10b pro vypouštění plynu je zaústěn do prvního ventilového dílu 6 na druhém ventilovém sedle 38 a- je uzavírán nebo otevírán druhým ventilovým prvkem 37. Druhý vypouštěcí kanálek 10b, druhé sedlo 38 ventilu a druhý ventilový prvek 37 mají větší průměry než první přívodní kanálek 10a spolu s prvním sedlem 36- a prvním ventilovým prvkem 35. Oba ventilové prvky 35 a 37 jsou uloženy na opačných koncích dvouramenné kyvné páky 33, která je uložena svou střední částí v ložisku 34, upevněném ke středu volné koncové plochy tělesa 9. Se spodním koncem ovládacího táhla 21, tvořícího druhý ventilový díl 7 je otočně spojen prvek 32, který je svým druhým koncem připojen -otočně k dvouramenné kyvné páce 33 v místě mezi druhým ventilovým prvkem 37 a ložiskem· 34, přičemž při spuštěné poloze přestavovací páky druhého· ventilového dílu 7 se prostřednictvím prvku 32 přitlačí druhý ventilový prvek 37 na druhé sedlo 38 a naopak na druhé straně se první ventilový prvek 35 zvedne - z prvního· sedla 36. Jestliže se naopak přestavovací páka na -obr. 3 zvedá nahoru, působením prvku 32 se druhý ventilový prvek 37 zvedá z druhého sedla 38 a prvním ventilovým prvkem. 35 se uzavírá otvor- v prvním sedle 36. V horní ploše tělesa 9 je vytvořeno· vrtání, ve kterém je uložena šroubevicová pružina 33, která je umístěna proti spodní straně dvouramenné kyvné páky 33 v místě mezi ložiskem 34 a druhým výpustním kanálkem 10b, uzavíraným druhým ventilovým prvkem 37, dosedajícím na druhé sedlo 38 ventilu.

Obr. 3 zobrazuje ventilovou soustavu v poloze, ve které se tuhé těleso 3 nachází ve své nejspodnější poloze, ve které se- tuhé těleso 3 nachází ve své nejdolejší poloze, která -odpovídá poloze z obr. 1. Přestavovací páka druhého ventilového dílu 7 je vnější plochou 41a své hlavy 41 opřena o dno vnitřní -dutiny 46 a přívodní ventil, tvořený prvním ventilovým prvkem 35 a prvním ventilovým sedlem 36, je otevřen, zatímco- vý pustní ventil, tvořený druhým ventilovým prvkem 37 a druhým ventilovým sedlem 38, je uzavřen a šroubovicová pružina 39 je stlačena. V tomto uspořádání přichází tlakový plyn do hnací nebo pracovní skříně 25 a vyvozuje v ní tlak, který vysouvá tuhé těleso 3 směrem nahoru (obr. 1 až 3). Hlava 41 přestavovací páky již není -opřena o dno vnitřní dutiny 46, avšak velikost druhého- sedla 38 výpustného· ventilu- má takovou hodnotu, že stlačený plyn v pracovní nebo hnací skříni 25 udržuje svým- přetlakem dvouramennou kyvnou páku 33 v poloze zobrazené na obr. 3 i proti síle, vyvozované šroubovicovou pružinou 39. Jakmile dosáhne tuhé těleso· 3 téměř své ho-rní polohy, přijde vnitřní plocha 41b hlavy 41 do· styku s oblastí 40 vnější plochy tuhého tělesa 3 a přestavovací táhlo druhého- ventilového dílu 7 se v průběhu dalšího pohybu tuhého tělesa 3 zvedne. Prvek 32 začne působit tahovou silou na dv-ouram-ennou kyvnou páku 33 a zvedne druhý ventilový prvek 37 z druhého sedla 38 výpustného ventilu. Tím se uvolní výpustní -otvor a tlak plynu v pracovní nebo· hnací skříni 25 poklesne, takže šroubovicová pružina 39 může uplatnit svoji sílu a překonat tlak působící opačným, směrem, čímž se dvouramenné kyvná páka 33 vykývne do· polohy, ve- které se uzavře prvním ventilovým prvkem 35 první sedlo 36 přiváděcího ventilu. Tím se přeruší přivádění stlačeného plynu a tuhé -těleso· 3 se působením první šroubovicové pružiny 8 (obr. 1, -obr. 2) stlačí směrem- dolů, zatímco pracovní plyn se v pracovní nebo· hnací skříni 25 vytlačí přes ventil, tvořený druhým ventilovým· prvkem 37 a druhým sedlem 38 do· výpustního kanálku 10b.

Počáteční poloha následující pracovní -operace čerpadla, obsahující jeden pohyb sem a tam a jedno· -otevření a zavření ventilu, je dosažena ve chvíli, kdy vnější plocha 41a hlavy 41 ovládacího táhla 21 dosedne - na dno; vnitřní- dutiny 46 v ovládacím· -táhle 21, přičemž v této poloze je prvek 32 tlačen na dvouramennou kyvnou páku 33 takovým směrem, že se výpustní ventil, tvořený druhým ventilovým prvkem 37 a druhým sedlem 38 uzavře a přívodní ventil, tvořený prvním ventilovým prvkem 35 a prvním sedlem- 36 otevře.

Jiné výhodné provedení ventilových dílů 6 a 7 je zobrazeno v příkladu na obr. 4.

Také v tomto· případě příkladu provedení jsou základními součástmi ventilové ..soustavy první ventilový díl 6 ve tvaru ventilové skříně a druhý ventilový díl 7 v podobě ovládacího táhla 21. Ovládací táhlo 21 druhého ventilového dílu 7 je stejně jako· v předcházejícím příkladu opatřeno hlavou 41 a horní vnější plochou 41a a dolní vnitřní plochou 41b, přičemž tato hlava 41 je přesuvná ve dvou navzájem opačných směrech ve vnitrní dutině 46 ovládacího táhla 21, tvořícího- tažnou tyč, která je spojena s tuhým tělesem 3 takovým způsobem, že vnitř11

2113 0 2 ní dutina 46 je přímo spojena s pracovním prostorem pracovní nebo hnací skříně 25 v tuhém tělesu 3.

Také v tomto uříkladu provedení je délka zdvihu ovládacího táhla 21 druhého ventilového dílu 7 vymezena mezi dosednutím horní vnější plochy 41a hlavy 41 na dno vnitřní dutiny 46 a mezi dosednutím spodní vnitřní plochy 41b na vnější plochu tuhého tělesa 3 v oblasti 40, obklopující otvor 61 ve dně tuhého tělesa 3, kterým nrochází ovládací táhlo' 21 druhého ventilového dílu 7.

Také v tomto příkladu provedení je první ventilový díl 6 tvořený válcovou ventilovou skříní, pevně spojen, například šrouby, s horní vnější plochou tělesa 9, které je vytvořeno vcelku se dnem skříně 1 nebo je s ním pevně spojeno. Stejně jako u předchozích příkladů, je druhá pružná prstencová membrána 5 těsně upnuta mezi spodní plochu ventilového pouzdra nebo; skříně prvního ventilového dílu 6 a mezi horní plochu tělesa 9.

Na rozdíl oproti předešlému příkladu provedení je však těleso 9 duté a jeho· dutina je neznázorněnou úpravou spojena s ústrojím. pro vypouštění stlačeného plynu. První přívodní kanálek 10a prochází spojovací vsuvkou, která je umístěna v ose dutiny tělesa 9, které se nasouvá do přívodní hadičky nebo přívodního potrubí pro přívod stlačeného plynu.

První přívodní kanálek 10a ústí do ventilové komory 50, ve které je proti konci prvního přívodního kanálku 10a umístěno ventilové sedlo 50a. Ve ventilové komoře 50 se také nachází uzavírací ventilový prvek 49, který se může pohybovat mezi polohou, kdy je ventil uzavřen a mezi druhou polohou, v níž je ventil otevřen.

Dva druhé vypouštěcí kanálky 10b jsou otevírány nebo uzavírány ventilovými prvky 48, dosedajícími na ventilová sedla 47, která obklopují ústí druhého vypouštěcího kanálku 10b. Ventilové prvky 48 jsou translačně pohyblivé a dosednutí na ventilová sedla 47 a ke zvednutí z nich jsou neseny společným příčníkem 51, připojeným symetricky svou střední částí к vodícímu prvku 52, jehož spodní volný konec (obr. 4) prochází vrtáním 50b, spojujícím ventilovou komoru 50 a vnitřní dutinou ventilové skříně prvního ventilového prvku 6, přičemž tento volný spodní konec vodícího prvku 52 nese ventilový prvek 49 ve ventilové komoře 50.

Zatímco ovládací táhlo 21 druhého ventilového; dílu 7 je vedeno na svém horním konci hlavou 41 ve vnitřní dutině 46 a svým dříkem je vedeno- uvnitř otvoru 61, prochází jeho spodní koncová část druhým otvorem 44 v horní stěně ventilového; pouzdra nebo skříně prvního ventilového! dílu 6. Ke spodnímu konci ovládacího táhla 21 druhého ventilového dílu 7 je připevněno vačkové tělísko- 53, které částečně zasahuje do dutiny 53a na spodním konci ovládacího táhla 21 a je v něm upevněno.

Vodicí prvek 52 prochází svou horní koncovou částí, odvrácenou od ventilového prvku 49, centrálním vrtáním 53b vačkového tělíska 53 do dutiny 53a. Ke konci vodícího prvku 52 je například pomocí šroubu 58a přišroubován kotouček 58, který má větší průměr než je průměr centrálního vrtání 53b. V poloze, znázorněné na obr. 4, spočívá kotouček 58 na horním konci vačkového tělíska 53 uvnitř dutiny 53a.

Vezme-li se v úvahu klidová poloha ventilové skříně prvního ventilového dílu 6, pak jednotka, sestávající z ovládacího táhla 21 druhého ventilového dílu 7 a vačkového tělíska 53, je v podélném směru posuvná, pokud to dovolí poloha tuhého tělesa 3 vzhledem к prvnímu ventilovému dílu 6 а к jednotce, sestávající z vodícího prvku 52, společného příčníku 51 a ventilovým prvkům 48, 49. Tato druhá jednotka je pohyblivá v podélném směru také vzhledem к ventilovému pouzdru prvního ventilového· dílu 6.

Na vačkové tělísko 53 jsou ze dvou protilehlých stran přitlačovány dvě sledovací kladky 54, přitlačované na dvojici proti sobě ležících vodicích ploch vačkového; tělíska 53. Sledovací kladky 54 jsou neseny posuvným tělískem 55, na které působí vždy jedna listová pružina 56, nesená čepy 57. Každá ze sledovacích kladek 54 je vedena v trojúhelníkovém vybrání 59 ventilové skříně prvního ventilového dílu 6.

V poloze zobrazené na obr. 4 se tuhé těleso 3 nachází ve své nejvyšší poloze a oblast 40 povrchové plochy kolem otvoru 47 je téměř v dotyku se spodní vnitřní ploichou 41b hlavy 41 přestavovací páky druhého ventilového dílu 7, takže sledovací kladky 54 se začínají dostávat к nejvyšším bodům vodicích křivek vačkového tělíska 53. Působením listové pružiny 56 se snaží sledovací kladky 54 dostat se co nejblíže к sobě a tím se vačkové tělísko 53 a s ním i ovládací táhlo 21 druhého ventilového dílu 7 zvedne tak vysoko, že vačkové tělísko 53 přijde do styku s vnitřní povrchovou plochou horní stěny skříně prvního ventilového dílu 6. Současně se zvedne dolní vnitřní plocha 41a hlavy 41 ovládacího táhla 21 druhého ventilového dílu 7 nad oblast 40 na vnější straně dna tuhého· tělesa 3, která se nachází kolem otvoru 61.

V průběhu ukončovacího: pohybu ovládacího táhla 21 druhého ventilového: dílu 7 přichází vačkové tělísko 53 do styku s kotoučkem 58 a zvedá tím vodicí prvek 52 do p-olchy, ve které dolehne ventilový prvek 49 těsně na horní ventilové sedlo 50a, zatímco první ventilové prvky 48 se nacházejí v poloze nad ventilovými sedly 47, takže druhý výpustní kanálek 10b je otevřen. Přerušení přívodu stlačeného plynu ventilem, sestávajícím z ventilového· prvku 49 -a sedla 50a a také uvolnění tlaku plynu ve vnitřním prostoru tuhého tělesa 3 vypuštěním části plynu vypouštěcím kanálkem 10b vede k tomu, že se tuhé těleso· 3 začne přemísťovat z polohy, znázorněné na obr. 4, do své opačné koncové polohy, přičemž tento pohyb je vyvolán šroubovicovou pružinou 8, zobrazenou na obr. 1 a 2. Blíží-li se pohyblivé tuhé těleso 3 své nejnižší poloze, která je analogická poloze, zobrazené na obr. 3, přichází horní vnější plocha 41a hlavy 41 do. styku se dnem dutiny 46, čímž šikmé vodicí plochy vačkového tělíska 53, které jsou ve styku se sledovacími kladkami 54, tlačí sledovací kladky 54 směrem ven, dokud nedosáhnou nejvyššího bodu vačkové křivky na obou stranách vačkového¹ tělíska 53, načež jsou sledovací kladky 54 tlačeny listovou pružinou 56 směrem k sobě a tím stlačují vačkové tělísko 53 směrem dolů na společný příčník 51, který je tak nucen pohybovat se směrem· dolů a dotlačovat ventilové prvky 48 na ventilové sedlo 47, to znamená, že d-^o^I^íází k uzavírání druhých vypoustěcích kanálků 10b. Vodicí prvek 52, který je spojen se společným příčníkem 51, je rovněž nucen pohybovat se směrem dolů a zvedá tak ventilový prvek 49 z ventilového sedla 50a, čímž je opět uvolněn přívod tlakového plynu přívodním kanálkem 10a. Tuhé těleso 3 se nyní opět přesune do· polohy zobrazené na obr. 4 a popsaný sled pohybů jedním směrem a směrem · opačným· spolu s příslušným ooládáním ventilů proběhne znovu.

Vybrání 59 tvaru trojúhelníku ve skříni prvního ventilového dílu 6 má za úkol zlepšovat úhel přenosu síly mezi vačkovým tělískem 53 a sledovacími kladkami 54 v době, kdy vačkové tělísko 53 přesouvá sledovací kladky 54 nebo kdy naopak sledovací kladky 54· vytlačují nahoru nebo dolů vačkové tělísko· 53, protože sledovací kladky 54 se pohybují podél okraje trojúhelníkového· vybírání 59.

Činnost tracheálního ¹Odsávacírlo čerpadla podle vynálezu, zobrazeného* v podstatě na obr. 1 a· 2 a opatřeného¹ příslušnými ventilovými soustavami, například ventilovými soustavami podle příkladů provedení, zobrazených na obr. 3 a 4, je v podstatě zřejmé z předchozího, popisu, takže tuto· stránku řešení bude postačující pouze krátkým shrnutím.

Vratná šroubovicová pružina 8 se snaží udržovat tuhé těleso· 3 stále ve spodní poloze, jak je znázorněno* na · obr. 1 a 3 a na začátku pracovního cyklu se také tuhé těleso· 3 v této poloze nachází. Ovládací táhlo 21 druhého ventilového* dílu 7 je tím tlačeno· směrem dolů, čímž ventilová soustava otevírá přívodní kanálek 10a a vypouštěcí kanálek 10b se uzavírá. Když nyní začne stlačený plyn, přiváděný přívodním potrubím 23, přicházet přívodním kanálkem 10a, proudí do pracovní komory nebo· pracovní nebo hnací skříně 25 a zvedá tuhé · těleso’ 3 směrem nahoru. Tím se objem čerpací a odsávací komory 24 zvětšuje -a vzduch začne být nasáván odsávací trubicí 16, přičemž proudí přes sběrnou nádobu 14, trubicí 13 a zpětný ventil 11a. Odsávání pokračuje dokud tuhé těleso 3 nedosáhne své horní krajní polohy, zobrazené na obr. 2, ve které je ovládací táhlo 21 druhého ventilového· dílu 7 vytaženo· nahoru, takže ventilová soustava uzavře přívodní kanálky 10a a otevře vypouštěcí kanálky 10b. Potom začne působit vratná šroubovicová pružina· 8, která tlačí tuhé těleso 3 směrem· dolů a vytlačuje pracovní plyn z pracovní nebo· hnací skříně 25, přičemž současně v čerpací a· odsávací komoře 24 dochází k vytlačování nasátého· vzduchu přes druhý zpětný ventil 12a ven. Vratný pohyb se opět zahájí novým· vytlačováním ovvádacího· táhla 21 druhého ventilového dílu 7 a zpětným pohybem ventilové soustavy do takové polohy, v níž se přívodní kanálek 10a otevře a vypouštěcí kanálek 10b zavře.

Jehlovým· ventilem 29 se reguluje množství přiváděného· pracovního* plynu a tím také pracovní rychlost čerpadla. Jestliže čerpadko pracuje nepřetržitě, to znamená jedi vzduch odsáván pouze odsávací trubicí 16, pracuje čerpadlo konstantní frekvencí pracovních cyklů. jedí naproti tomu odsávací trubice 16 uzavřena, pracuje čerpadLe pouze ojedinělými rázy, protože jinak by ve sběrné nádobě 14 a v čerpací a· odsávací komoře 24 by jinak vzniklo maximální vakuum. Potom se začíná uchovávat rovnováha mezi silami, které působí na tuhé těleso; 3, to znamená tlakem, působícím· na stěnu pracovní skříně 25 a podtlakem, působícím na stěnu čerpací a odsávací komory 24, jakož i pružnou silou vratné šroubovicové pružiny 8. V této situaci již nedochází ke· spotřebě pracovního plynu, i když je v odsávací trubici 16 udržován maximální podtlak a odsávací účinek. Při praktickém použití čerpadla podle vynálezu je tato provozní vlastnost konstrukce podle vynálezu zvláště výhodné, protože při odsávám a odstraňování sekretu z úst a dýchacích cest pacienta je žádoucí, aby v odsávacím nátrubku 16a byla · vysoká rychlost vzduchu, aby také z okolí odsávacího nátrubku 16a byl nasáván sekret a tím se dosáhlo co no^jj^c^ii^^nějšího· odsávání co nejvě^i^íín^o množství sekretu. jestliže je sekret v přímém· styku s odsávacím nátrubkem 16a, je naproti tomu nezbytné, aby čerpadlo vyvinulo^ co největší podtlak při co· nejmenší spotřebě pracovního plynu.

Čerpadlo pcdle vynálezu má kromě vysoké hospodárnosti při spotřebě hnacího plynu další přednost · v tom, že obsluhující osoba má stále dokonalý přehled o· činnosti čerpadla, protože průběh jeho pracovních cyklů · je možno sledovat jak zrakem, tak také sluchem.

Pracovní plyn se přivádí z vysokotlaké nádoby přes regulační ventil a tlak hnacího plynu může být nastaven na nejvýhodnější hodnotu, která je nejúčinnější pro vytvoření maximálního· podtlaku v čerpadle.

1В

Na obr. 5 je znázorněn další příklad provedení čerpací jednotky podle vynálezu, která má základní konstrukční myšlenku podobnou jako příklady na obr. 1 a 2.

Podle obr. 5 obsahuje čerpací jednotka nepohyblivou skříň 101, která spolu se stěnovými částmi pohyblivého, tuhého tělesa 103, první pružnou prstencovou membránou 4 a druhou pružnou prstencovou membránou 5 ohraničují pracovní nebo· hnací skříň 25 a s ní čerpací a odsávací komoru. 24. Obě pružné prstencové membrány 4 a 5 jsou vyrobeny s výhcdou z pryže. Zatímco první pružná prstencová membrána 4 je kuželového typu, je druhá pružná prstencová membrána 5 odvalovacího typu. Z druhé strany se nachází víko 2, které má za úkol těsně připevnit okraj první pružné prstencové membrány 4 na okraj skříně 101 a má být také vodicím elementem pro pohyblivé tuhé těleso 103 a sedlem pro vratnou šroubovicovou pružinu 8, jak bude patrno z dalšího podrobnějšího popisu.

Skříň 101 má obecně formu otevřené skořepiny, opatřené uprostřed centrálním otvorem 102, který má takový tvar a rozměr svého příčného průřezu, aby jím s potřebnou vůlí mohlo procházet tuhé těleso· 103, jak bude ještě podrobněji objasněno..

Krycí prvek 109 v podobě v podstatě válcové skořepiny s jednou přírubou 109a, obrácenou směrem ven, přičemž tato příruba 109a je vytvořena kolem otevřeného konce krycího prvku 109, a je připojena některým ze známých spojů, například sešroubováním, s vnější plochou dna nepohyblivé skříně 101, tímto uspořádáním je vnitřní dutina skořepiny krycího prvku 109 napojena na otvor 102 ve dně nepohyblivé skříně 101.

Pohyblivé tuhé těleso 103 je vytvořeno ve tvaru válcové skořepiny, jejíž vnější plocha dna je obrácena do dutiny skořepiny krycího prvku 109. Z okrajů válcové skořepiny pohyblivého tuhého, tělesa 103 vystupuje směrem ven rovinná příruba 103a.

První pružná prstencová membrána 4 je opatřena vnější obvodovou částí 4a, která je těsně sevřena mezi obvodovou přírubu 101a skříně 101 a obvodovou přírubu 2a víka 2, přičemž obě tyto příruby 101a, 2a jsou některým ze známých spojovacích prostředků, například spojovacími šrouby, navzájem spojeny. Vnitřní část 4b první prstencové membrány 4 je pevně a těsně připevněna na přírubu 103a tuhého· tělesa 103, například těsným sevřením· mezi vnější plochu této příruby 103a a čelní přírubu 21a, vytvořenou na konci ovládacího táhla 21, sloužícího к ručnímu ovládání čerpadla. Obě příruby 103a, 21a jsou navzájem spojeny některými ze známých spojovacích prvků, například spojovacími šrouby.

Podobně jako· v příkladech provedení podle obr. 1 a 2 probíhá ovládací táhlo 21 od svého· konce, spojeného s pohyblivým tuhým tělesem 103 ve směru pohybu tuhého tělesa

103 a podél osy skříně 101. Také v příkladu

IB provedení podle obr. 5 je volný vnější konec ovládacího táhla 21 uložen posuvně ve vrtání 2b ve střední části víka 2.

Vratná šroubovicová pružina 8 leží v tomto příkladném provedení mezi dnem skořepiny víka 2 a protilehlou stranou příruby 21a, která vybíhá od vnitřního, konce ovládacího táhla 21 do stran.

Vnější obvodová část 5a druhé pružné prstencové membrány 5 je těsně sevřena mezi vnější část dna skříně 101 kolem otvoru 102 a vnější plochu příruby 109a krycího prvku 109. Vnitřní obvodová část pružné prstencové membrány 5 je těsně upnuta na dně tuhého tělesa 3, například sevřením, mezi plochu dna a mezi svěrný a¹ upínací prvek 104, který je spojen se dnem tuhého tělesa 103 neznázorněným prostředkem, například šroubovým spojem. <

Tuhé těleso 103 má takový tvar a rozměr svého příčného· průřezu, že může být s dostatečnou vůlí vedeno v nepohyblivé skříni 101 a v dutině skořepiny krycího prvku 109, jak je zobrazeno na obr. 5.

Stejně jako v příkladech provedení podle obr. 1 a 2 je ve dně krycího prvku 109 vytvořen přívodní kanálek 10a a vypouštěcí kanálek 10b, které jsou napojeny na pracovní nebo hnací skříň 25, která je tvořena prostorem otvoru 102 skříně 101, ohraničenou vnitřní dutinou skořepiny krycího· prvku 109 s vnitřním prostorem tuhého tělesa 103.

Těmito díly čerpadla jsou ohraničeny dva prostory, které mají základní význam pro práci čerpací jednotky, to znamená čerpací a odsávací komora 24 a hnací nebo pracovní skříň 25. Čerpací nebo odsávací komora 24 je ohraničena tuhými stěnami, které jsou částí skříně 101 a tuhého tělesa 103 a také její příruby 103a a ohebnými stěnami, které jsou tvořeny oběma pružnými prstencovými membránami 4, 5. Jak je patrno· již z příkladů provedení zobrazených na obr. 1 a 2 jsou tvořeny vnější přípoje odsávací komory 24 jednou přívodní trubičkou 11, tvořící vstup a jednou výstupní trubičkou 12, která tvoří výstup, přičemž vstupní trubička' 11 a vý- <

stupni trubička 12 jsou opatřeny zpětnými ventily 11a, 12a, jejichž činnost je stejná jako u předchozích příkladů.

Pracovní nebo hnací skříň 25 je ohraničena pevnými stěnami, které jsou tvořeny vnitřní stěnou skořepiny tuhého tělesa 103 a vnitřní stěnou skořepiny krycího prvku 109 a pružnou stěnou, která je tvořena druhou pružnou prstencovou membránou 5. Přívod a vývod hnacího plynu a základní konstrukční zásady vytvoření ventilových dílů 6, 7 odpovídají přesně provedení z příkladů na obr. 1 a 2.

Jednou ze základních a mimořádně důležitých předností tracheálního odsávacího čerpadla podle vynálezu je jeho schopnost být uvedeno do· činnosti také jen ručním ovládáním, což je zvláště důležité a výhodné v těch případech, kdy není к dispozici stlačený pracovní plyn. V takovém· případě se k ovládacímu táhlu 21, které slouží podle předchozího popisu jako vodicí prvek · tuhého tělesa 3, 103, připojí pedál 19, uložený svojí osou 18 v držáku 17, který je pevně připojen k víku 2 například pomocí šroubů nebo přivábením. Jak je zobrazeno na obr. · 1, 2, 5 a 6, je vnější konec ovládacího táhla 21 opatřen otevřeným očkem 28, které je ložiskem proⁱ klikové rameno 20, spojené se strany pedálem 19.

Má-li být odsávací čerpadlo ovládáno' ručně, přeruší se · přívod plynu a klikové rameno 20 se vloží do otevřeného očka 28 ovládacího· táhla 21 výkyvným pohybem, naznačeným na obr. 2. Pohybem pedálu 1.9 . nahoru a dolů, jak bylo· naznačeno na obr. 6, se dosáhne stejného výsledku· jako· při ' automatickém provozu, popsaném· v předchozích částech. V tomto případě je však do» hnací nebo pracovní skříně 25 nasáván sacími zdvihy okolní vzduch před jednocestný ventil 30 a při opačném· zdvihu je vzduch · z pracovní skříně 25 vypuzován a odváděn vypouštěcím kanálkem 10b.

Pro dokonalejší pochopení vynálezu lze uvést příklad konstrukce tracheálního» odsávacího čerpadla podle vynálezu, vytvořený· podle· konstrukčních zásad vynálezu.

Příklad provedení

Protože je žádoucí, aby čerpadlo- bylo možno snadno- ovládat a uvádět v činnost ruční obsluhou, a aby měto co nejkOmpaktnější konstrukci, musí být pracovní obsah volen tak, aby nominální pracovní frekvence při běžné činnosti byla omezena na 120 až 140 rázů v minutě. Zdvihový objem čerpací nebo· odsávací komory 24 by měl činit přibližně 200 ml, aby se při této frekvenci zdvihů získal dostatečný proud vzduchu na odsávací koncovce.

Pracovní plyn přichází pod tlakem, který je v redukčním· ventilu zredukován na nejméně 0,3 MPa/cm2 a nejvýše 0,5 MPa/cm2.

Při uzavřeném ústí odsávací trubice 16 je vytvořen v odsávacím čerpadle podtlak nejméně — 0,04 MPa/cm².

Jestliže poměr mezi plochou pracovní skříně 25, tvořenou pohyblivým tuhým tělesem 3 a částí stěny čerpací nebo odsávací komory 24, tvořené prstencovou plochou odpovídá poměru mezi podtlakem — 0,04 MPa/ /cm² a minimálním přetlakem pracovního plynu 0,3 M-Pa/cm2_t nachází se pohyblivé tuhé těleso 3 v rovnovážném stavu, nepřihlíží-li se k síle vratné pružiny 8. Ta má být pokud možno co· nejmenší, aby se spotřeba pracovního plynu udržovala v co· nejnižších mezích. Ukazuje se však, že pro· stlačení vratné pružiny 8 je třeba považovat za dostačující přetlak 0,05 MPa/cm². Poměr ploch musí činit přibližně

Jestliže se konečně označí účinný průměr čerpací a odsávací komory 24 jako· Ri a průměr pracovní nebo· hnací skříně 25 jako- Rz, dostane se následující výsledek:

—T- · x R*2 —____ .

—“—[1i² —Rž²) nebo

RL

Rz

(

= · 0,16

V/r + 1 - asl ·

Na · základě předchozího popisu a tohoto příkladu může odborník· v tomto oboru konstruovat odsávací čerpadlo, které odpovídá podstatě vynálezu.

Claims

PREDMBT vynalezu

1. Odsávací čerpadlo, poháněné stlačeným plynem a opatřené čerpací jednotkou, obsahující odsávací komoru spojenou výstupní trubičkou s · okolním ovzduším, a přívodní trubicí se sběrnou nádobou na shromažďování sekretu, na níž je napojena odsávací trubice pro odsávání sekretu z dýchacích cest pacienta, vyznačující se tím, že čerpací jednotka je opatřena skříní (1), v níž je uspořádána čerpací a odsávací komora (24), přičemž tato- skříň (1) je uzavřena z jedné strany útvarem, tvořeným první pružnou prstencovou membránou (4) a k této* uprostřed těsně připojeného· pohyblivého tuhého tělesa (3), procházejícího vodicím orgánem, spojeným se skříní (1), přičemž pohyblivé tuhé těl-eso- (3) je opatřeno stěnovými částmi, ohraničujícími spolu s tělesem (9) skříně (1) pracovní nebo hnací skříň (25), která je od čerpací a odsávací komory (24) oddělena druhou pružnou prstencovou membránou (5), a která je přívodními kanálky (10a) a vypouštěními kanálky (10b), k jejichž ústí jsou přiřazeny ventilové díly (6 a 7), spojena s přívodem· a vývodem stlačeného hnacíhoi plynu.
2. Odsávací čerpadle podle bodu· 1 vyznačující se tím, že ventilové díly (6 a' 7) jsou umístěny v pracovní· nebo hnací skříni (25) a jsou uloženy proti přívodním kanálkům (10a) a vypouštěcím kanálkům (10b) pro přívod a vypouštění stlačeného plynu, procházejícím tělesem (9) skříně (1).
3. Odsávací čerpadto podle bodu 1 vyznačující se tím, že vodicí orgán pro» vedení pohyblivého· tuhého tělesa (3) je tvořen ví19 кеш (2), které je svým obvodovým, okrajem spojeno s obvodovým okrajem skříně (1), přičemž mezi oba obvodové spojované okraje je sevřen obvodvý okraj první pružné prstencové membrány (4).
4. Odsávací čerpadle» podle bodu 1 vyznačující se tím, že tuhé pohyblivé těleso (3) je uspořádáno jako posuvné mezi skříní (1) a víkem (2).
5. Odsávací čerpadlo podle bodu 4 vyznačující se tím, že je opatřeno vratnou šroubovicovou pružinou (8) pro odtlačování tuhého pohyblivého tělesa (3] do> klidové polohy.
6. Odsávací čerpadlo podle bodu 1 vyznačující se tím, že je opatřeno· ovládacím táhlem (21), spojeným s tuhým, pohyblivým tělesem (3) a prostrčeným víkem (2) na vnější stranu čerpací jednotky pro ruční přesouvání tuhého pohyblivého tělesa (3).
7. Odsávací čerpadlo podle bodu 6 vyznačující se tím, že je opatřeno· pedálem (19), výkyvným kolem osy (18) uchycené v pevné vzdálenosti od skříně (1) a majícím jedno* ovládací rameno, které je delší než druhé pracovní rameno, přičemž s volným koncem pracovního ramene je výkyvné spojeno klikové rameno (20), vložené do· otevřeného očka (28) na volném vystupujícím konci ovládacího táhla (21) pro posouvání ovládacího táhla (21) a tuhého· pohyblivého tělesa (3) vykyvováním pedálu (19) kolem osy (18).
8. Odsávací čerpadlo podle bodu 1 vyznačující se tím, že je opatřeno· ventilovou soustavou, sestávající z prvního ventilového prvku (35, 48), který je v záběru s prvním ventilovým sedlem (36 a 47) a· z druhého ventilového prvku. (37 a 49), který je v záběru s druhým ventilovým· sedlém (38 a 50a) a pohyblivých dílů tvořených dvouramennou kyvnou pákou· (33) nebo ze společného příčníku (51) a vodicíhoi prvku (52) pro střídavé přitlačování prvních ventilových prvků (35 a 48) a druhých ventilových prvků (37 a 49) na první ventilová sedla (36 a 47) a druhá ventilová sedla (38 a 50a), spojených s přestavovacfm prvkem druhého přestavovacího ventilového! dílu (7), pohybově spřaženým· s tuhým pohyblivým tělesem (3 a 103), přičemž přestavovací prvek druhého ventilového dílu (7) je opatřen vnější plochou (41a) a vnitřní plochou (41b), dosedajícími na dno dutiny (46) nebo oblast (40) vnější plochy (41a) tuhého pohyblivého tělesa (3) v každé koncové fázi jejich pohybu.