CZ300994A3 - Rivet with a shank and process for producing thereof - Google Patents

Description

(57) Nýt (1) s trnem sestává z trnu (3) s hlavou (5) a dříkem (4) a z dutého nýtu (2).s opěrnou hlavou (10) a dutým válcovým dříkem (8). Dřík (4) trnu (3) je vsazen do průchozího otvoru dutého nýtu (2), přičemž hlava (5) trnu (3) se opírá o zkosenou vnitřní hranu (9) volného konce dříku (8) dutého nýtu (2). Dřík (8) dutého nýtu (2) je alespoň na jednom místě zeslaben čtyřmi příčnými přímými vnějšími zářezy (13) ležícími v jedné příčné rovině dutého nýtu (2) a rovnoměrně rozdělenými po obovdě dříku (8) dutého nýtu (2), přičemž dna (14) vždy dvou protilehlých zářezů jsou navzájem rovnoběžná. Při výrobě nýtu (1) s trnem se nejprve zasune trn (3) do podélného otvoru dutého nýtu (2) a potom se vylisují zářezy (13) v dříku (8) dutého nýtu (2).

'S

300°) - %

Nýt s trnem a způsob jeho výroby

Oblast_techniky

Vynález se týká nýtu s trnem, který má tažní’ trn, který je opatřen hlavou trnu a dříkem trnu, a v podstatě válcové nýtové po/zdro, které na části své délky obklopuje tažný trn a které má na své délce nejméně jednu oblast zeslaben í ·

Dosayadní_stav_technikv

U známého nýtu s trnem tohoto typu, který je popsán v £P ύ 16S 355 AI je upraveno více oblastí zeslabení, které jsou uspořádány v podélném směru ve vzájemném odstupu a které jsou tvořeny kontinuálními nebo diskontinuálními obvodovými drážkami. Takové nýty s trnem se používají také jako nýty s trnem ve více oblastech. Při využití takových nýtů s trnem se při výrobě, to znamená při spojování dvou nebo více částí, dosahuje relativní pružnosti. V určitých mezích je tak možné navzájem snýtovávat různé tlouštkv materiálu, aniž by bylo nutné využívat přizpůsobené nýty s trnem. Potíže zde však vzniiají při uzavírání těchto známých nýtů. Častokrát nedochází k uspokojivému vytvoření hlavy nýtu, takže nýtový spoj nemá požadovanou nebo utnou pevnost.

Další nýt s trnem je známí’ z EP 0 277 759 Bl, u kterého jsou oblasti zeslabení také vytvořeny prostřednictvím obvodových vybrání. Taková vybrání se zpravidla vytvářejí valením. Při tomto postupu se nýtové pouzdro rozšíří, takže redosedá na tažný trn. s požadovaným třecím a proto jej lze na tažném trnu posunout, fo činí potíže při manipulaci se známými nýty s trnem. Fred nasazením tedy musí_τbýt v mnoha případech nýtové pouzdro na tažném trnu opětovně správně polohováno, případně musí být nýtóváčím ňébó ušáž”ó válčím' ň‘á'strojem vícekrát uchopováno, protože usazovací zdvih by nebyl dostatečný, čímž se opět částečně ztrácí časová výhoda, která se má získat využitím nýtů s trnem pro více oblastí.

Podstata vvnálezu

Vynález si klade za úkol vytvořit pružně využitelní⁷ nýt s trnem, který by i při jednodušší manipulaci vykazoval dokonalejší spojování.

Vytčený úkol se řeší u nýtu s trnem pro více oblastí uvedeného typu tím, že každá oblast zeslabení je tvořena více v obvodovém směru rozdělenými a v podstatě ve shodné axiální poloze uspořádanými vybráními, jejichž dna vždy tvoří v podstatě sečnu k válcovému obvodu nýtového pouzdra nebo isou upravena v radiálním směru uvnitř této sečny.

U tohoto vytvoření jsou vybrání v obvodovém směru jednoduše přerušena, což zajišťuje menší materiálové zeslabení nýtového pouzdra á tím také větší pevnost při později vytvořeném nýtovém spoji. Vavíc mají tato vybrání takový tvar, který zajištuje postupný přechod z oblasti tenčí materiálové tloušťky nýtového pouzdra v oblasti středu vybrání ke tlustší materiálové tlouštice, která je k dispozici v místě přerušení vybrání. Napětí, která se vytvářejí při zhotovování hlavy nýtu, se potom mohou v materiálu rovnoměrněji a lépe rozdělovat. Podstatně se také zmenší nebezpečí vytváření trhlin v průřezu hlavy nýtu. Také se zajištuje podstatně lepší tečení materiálu při vytváření hlavy nýtu. Přitom vytváreji přerušení vybrání vlastně opěrná místa, která vedou nejen při nezpracovaném nýtovém pouzdru, ale také přímo při úplně zhotoveném nýtovém spoji ke zdokonalení konstrukce nýtové a uzavírací hlavy. Toto zdokonalení spočívá mimo jiné v tom, že zbývá více materiálu, který lze využít pro vytvoření hlavy. Mimoto se zjednoduší výroba, protože při úpravě vybrání nedojde k žádnému rozšíření nýtového pouzdra.

Dna vybrání vytvářejí přitom podle jed^é alternativy sečny, tedy v podstatě přímé čáry, které procházejí rovnoběžně k tečně na obvodu válce. Dna však mohou být ve svém středu ještě dále prohloubena ve směru ke střední ose nýtového pouzdra. V takovém případě mohou mít zahloubení například takový průřez, který je omezen dvěma kružnicemi, to je jednak obvodovou čarou nýtového pouzdra a jednak obvodovou čarou myšleného kruhu, jehož střed je upraven radiálně vně nýtového pouzdra. V každém případě se zmenšuje vybráním vytvořené materiálové zeslabení v obvodovém směru až zhruba ke středu vybrání a potom narůstá. To má za následek také zdokonalení stěny otvoru. Mezi vybráními zůstávající materiál ve spojení s jen postupně se zmenšujícím průřezem materiálu vytváří opěrná místa nebo stabilizátory_r které při vzniku tažné nebo axiální síly vedou k souměrnému stlačení s vytvářeným radiálním rozšířením nýtového pouzdra také v oblasti materiálu spáry, tedy spojovaných částí. Přitom se nýtové pouzdro uloží uvnitř všestranně na otvor a dosáhne tak vytvoření dobré otvorové stěny. Tj je zvláštní znak kvality nýtového spoje. Bez speciálního vytvoření vybrání bylo zjištěno, že nýtové pouzdro podél své podélné osy radiálně vybočuje, takže otvor není dostatečně vyplněn. Zejména při nýtováni ve slepých otvorech, kdv nýt s trnem dosahuje prostřednictvím radiálního rozšířeni podmíněného vytvořením vybrání tak zvaného hmoždinkového efektu, dochází ke spoje— - --------ní· -pr a-k t -i c k-y -je·« p-r o s-t ř e d nic t-v.írá- o.t v_o.r..o.5rý c h...s..t ě.n ,.Vy br án. í a tím podmíněné vytváření výčnělků zajištuje vysoky třecí účinek s následným tvarovým spojem, fo velmi podstatně zvyšuje vytahovací síly. Souměrným napěchováním s následným ra- diálním rozšířením lze v určitém rozsahu vyrovnat tolerance vyvrtaných otvorů, přičemž se dosáhne dobrých otvorových s t ě n.

Výhodné řešení spočívá v tom, že vybrání jsou uspořádána po dvojicích navzájem diametrálně protilehle. Tím se ; mohou při výrobě nýtů ty síly, které jsou potřebné pro vytvoření vybrání, navzájem protilehle rušit..

Podle výhodného vytvoření jsou upravena čtyři vybrání. Tento počet je dostačující k tomu, aby došlo k požadovanému zvlnění hlavy nýtu, pokud má být snýtován materiál, který má jen malou tlouštku. Čtyři vybrání však nevytvářejí podstatné zeslabení materiálu nýtového pouzdra, takže nýtový spoj zůstává relativně stabilní, čtyři vybrání lze vyrobit vytvořením dvou dvojic vybrání,

S výhodou má nýtové pouzdro v předem stanovené úhlové oblasti mezi odpovídajícími vybráními v podstatě tvar dutého válce. V této oblasti mezi vybráními není tedy třeba nýtové pouzdro vůbec opracovávat. To si zachová nejméně svoji původní tlouštku, přičemž pochopitelně mohou vzniknout nepatrné deformace při vytváření vybrání. Volbou zbylé, neopracované oblasti lze v určitých mezích měnit pevnost a opracovatelnost nýtu.

výhodou jsou vybrání vytvořena vyražením. Při tomto

Λ» vytvoření se neuskutečnil je výroba vybrání odběrem materiálu, nýbrž jen deformací materiálu nýtového pouzdra. Tato deformace vede ke zpevnění a ke změně průběhu napětí, což později vede k vytváření zvlnění ??cbo výčnělků mýtového pouzdra do jednotlivých kroužků nebo prstenců.

S výhodou mají vybrání zaoblený průřez. To zabezpečuje lepší průtokové chování nýtového pouzdra při vytváření hlavy. Spolehlivě se tak zabrání vytváření trhlin, které by mohly být způsobeny ostrými rohy.

S výhodou je nýtové pouzdro v oblasti vybrání vytvarováno Směrem dovnitř a takto vytvořenými výstupky dosedá na dřík trnu. Deformace nýtového pouzdra při vytváření vybrání vede nejen k vnější deformaci nýtového pouzdra, která je později patrná skrz vybrání. Vede totiž také k deformaci nýtového pouzdra v té oblasti, která je přivrácená k tažnému trnu.

V této oblasti zajištuje vytvoření vybrání, že nýtové pouzdro dosedá na tažném trnu. Toto dosednutí je omezeno jen na body nebo relativně malé plochy. Přitom zajištuje, že nýtové pouzdro pevně dosedá na tažném trnu s požadovanou pevností a stabilitou. Navíc ještě zajištuje relativně malé tření mezi tažným trnem a mezi nýtovým pouzdrem, které opět požadovaně působí na vytvoření hlavy nýtu při usazování nýtu.

S výhodou je dřík trnu opatřen průřezovým zmenšením, které je vytvořeno zejména jako místo žádaného zlomu, přičemž v oblasti tohoto průřezového zmenšení je uspořádána nejméně jedna oblast zeslabení. Tím se ještě dále zdokonaluje třecí působení nýtového pouzdra na tažném trnu. Třecí trn je ještě spolehlivěji pevně držen v nýtovém pouzdru.

Tento případ nastává zejména tehdy, když-materiál z ný-tového pouzdra v oblasti nejméně<jednoho vybrání vyčnívá do průřezového zmenšení dříku trnu. Potom se totiž vytváří nejen tření, ale také tvarový spoj mezi nýtovým pouzdrem a mezi tažným trnem, což vede ke spolehlivému držení nýtového pouzdra na tažném trnu. Pro deformační chování nýtového pouzdra při usazování nýtu nehraje tento malý tvarový spoj prakticky žádnou roli. Zdokonalená možnost přidržení nýtového pouzdra na tažném trnu však vede ke zdokonalené možnosti zpracovávání nýtu s trnem prostřednictvím automatických nebo poloautomaticky pracujících nýtovacích strojů. Je samozřejmé, že je možné n.a dříku trnu upravit také jiné profily nebo zářezy., pokud se požaduje zvětšení přídržné síly. Tyto zářezy nebo profily na dříku trnu mohou být potom upraveny bezprostředně pod vybráními na vnější straně dříku nýtu.

S výhodou má nýtové pouzdro na svém s hlavou trnu spo/ lupůsóbícím konci směrem dovnitř zkosenou hranu. Prostřed- / nictvím tohoto zkosení, například zapuštěním konce nýtového pouzdra, se zabrání vytváření tlakového uželového prstence, protože v počáteční fázi vytváření uzavírací hlavy jsou třecí síly relativně male a od vnějšího okraje nýtového pouzdra až ke dříku tažného trnu v podstatě klesají na nulovou hodnotu, vzhledem k tomuto rozdělení sil protéká materiál nýtového pouzdra kolem vnější základní hrany hlavy trnu, zužuje se tak opět a objímá tak hlavu trnu. Tím se vytváří nezanedbatelný plnicí úsek nýtového trnu, který’ není pohyblivý. V důsledku toho nedochází také k vytváření hluku. ^výtový spoj je také lépe chráněn proti prachu a rozstřikované v od ě.

S výhodou je odstup mezi ke konci nejblíže upravenou oblastí, zeslabení a mezi koncem v závislosti na tvaru a axiální a radiální délce hlavy trnu upraven tak, že při vloženém nýtu s trnem je hlava trnu nýtovým pouzdrem sice obklopena, ale na předem stanovené mini.-.ální části její délky je ještě viditelná. Tím se dále zabrání vytváření výše uvedeného tlakového kuželového prstence. Vedochází tedy k žádnému oddělení materiálu v oblasti nýtového pouzdra mezi zpevněným kuželovým prstencem pod hlavou trnu a mezi méně zpevnělou oblastí.

S výhodou má hlava trnu tvar, který je vytvořený částí koule, fento tvar není jen opticky vhodný. Zmenšuje totiž také riziko poranění a zdokonaluje chování toku materiálu nýtového pouzdra vně kolem hlavy, takže se vytváří bezpečné zablokování trnu nýtu v uzavírací hlavě, jakož i dobře uložené a pevně držící nýtové spojení.

lynález se také týká způsobu výroby nýtu, při kterém se tažný trn a nýtové pouzdro navzájem sestaví a potom se vyrobí vybrání.

U tohoto způsobu se úpravou vybrání nevytvoří žádné rozšíření nýtového pouzdra, které by vedlo ke snížení přídržných sil nýtového pouzdra na tažném trnu, ale na rozdíl od toho se zajistí zpevnění. Výtové pouzdro zůstává bezpečně na tažném trnu.

S výhodou se vybrání zhotoví vyražením. Ražení je relativně rychlý⁷ způsob, prostřednictvím kterého lze prakticky v jedné pracovní operaci vytvořit požadovaný tvar vybrání. κ tomu účelu je v principu nutní jen to, aby se vžodný nástroj tečně nalisoval a zatlačil do obvodu nýtového pouzdra.

o výhodou se použijí nýtová pouzdra, která mají vzhledemk_ tažnému tr^u předem sta+ivenou nadměrnou velikost, přičemž nýtové pouzdro se při výrobě vybrání částečně přivede k dosednutí na tažný trn. Využití nadměrné velikosti usnadňuje navléknutí a nasunutí nýtového pouzdra na trn. Úpravou vybrání, zejména prostřednictvím vyražení, se potom nýtové pouzdro ještě bezpečněji upevní na tažném trnu.

Př £111 £ _ 2 _ £ áz k ύ _n a _ výk r e s e nález .je v dalším podrobněji vysvětlen na příkladu provedení ve spojení, s výkresovou částí.

'*a obr. 1 je schematicky znázorněn řez nýtu s trnem. Xa obr. 2 je znázorněn řez rovinou II - II podle obr, 1.

Xa obr. 3 je schematicky znázorněn řez nýtovým spojem prostřednictvím nýtu s trnem podle vynálezu.

££Íklad_proyedení_vynálezu výt X s trnem má nýtové pouzdro 2. a tažný trn jJ. Tažný trn 3 má dřík 4 trnu a hlavu 5 trnu. Hlava 5 trnu má v podstatě tvar polokoule. Jako materiál přicházejí v úvahu prakticky všechny hmoty* které se až dosud pro nýty 1. s trnem používaly, například ocel, chromoniklová ocel, slitiny niklu a ruědi nebo jiné korozi vzdorné oceli, hliník, měď nebo jejich slitiny nebo také plastické hmoty.

Dřík 4 trnu má průřezové zmenšení 6, které je definováno na požadované místo zlomu dříku 4 trnu. Dále mohou být upraveny další struktury 7_ povrchové plochy. Ty mohou mít prakticky jakýkoli tvar, například podélné a příčné rýhování., zářezy, vytlačení a materiálové vyvýšení libovolného typu.

výtové pouzdro 2 má v podstatě duté válcové těleso S, které je nasunuto na tažný trn 3. ^va tom konci nýtového pouzdra 2, který přichází do styku s hlavou 5 trnu, je upravena zkosená hrana .9. Na tomto konci je nýtové pouzdro 2 směrem z vnějšku dovnitř postupně zešikmeno. Zkosená hrana 9 je přitom vytvořena tak, že při pohybu hlavy 5 trnu ve směru k nýtovému pouzdru 2 dosedne hlava 5 trnu na zkosenou hranu 9.

Va protilehlém konci má nýtové pouzdro 2 obvodovou opěrnou hlavu 10.

Dále má nýtové pouzdro 2 nejméně jednu oblast 11 zeslabení, přičemž na obr, 1 jsou znázorněny dvě oblasti zeslabení 11 a 12.

Každá z oblastí 11, 12 zeslabení je vytvořena, jak je to patrno z obr. 2, čtyřmi ve stejném tvaru vytvořenými a po obvodu rozdělenými vybráními 13. Tato čtyři vybrání 13 jsou upravena po dvojicích navzájem diametrálně proti sobě. Vybrání 13 mají speciální tvar. Mají dno 14, které je vedeno podél sečny na válcovém obvodu nýtového pouzdra 2. Dno .14 je tedy upraveno rovnoběžně vzhledem k tečně na válcovém obvodu nýtového pouzdra 2. Případně může také vnikat ještě hlouběji do nýtového pouzdra 2. Jak je patrno z obr. 2, zůstávají mezi jednotlivými vybráními 13 úhlové oblasti 15, ve kterých není původní dutý válcový tvar nýtového pouzdra 2 opracován nebo změněn. Zde si zachovává svůj válcový tvar. Prostřednictvím speciálního vytvoření vybrání 13 se zde vy10 tvoří postupný přechod od relativně tenké tloušťky materiáJj’..nýtového pouzdra _2 v oblasti středu každého vybrání 1 3 k úplné materiálové tlouštce nýtového pouzdra 2 v oblast!' úhlových oblastí 15. V oblasti úhlových oblastí 15 zůstává tedy zbylý’ dobrý materiál, který je tnožné později využít pro zdokonalené vytvoření uzavírací hlavy, jak je to například znázorněno na obr. 3.

Vybrání 13 jsou vyrobena prostřednictvím vytlačení. Toto vytlačení je nejlépe provést teprve potom, když je nýtové pouzdro 2 již nasazeno na tažný trn 3. Prostřednictvím tohoto vytlačení získají vybrání 13 v axiálním směru zaoblený tvar. Prostřednictvím tohoto vytlačení není jen deformováno nýtové pouzdro £ na svém vnějším obvodu, ale uskuteční se při něm také menší vytvarování ve směru dovnitř, čímž se nýtové pouzdro 2. uvede do bodového nebo nejméně v oblasti jen malých ploch vytvořeného dosednutí na dřík 4 trnu tažného trnu 3. V oblasti 12 zeslabení se vytvoří výstupek 16, který tvoří dosedací plochu a na který dosedne nýtové pouzdro 2. sé třením na tažném trnu ý. V oblasti 11 zeslabení je materiál nýtového pouzdra 2 dokonce zatlačen do průřezového zmenšení 6, jak je to patrno z obr. 2. Zde je znázorněno v oblasti stlačení materiálu 17 do průřezového zmenšení 6., to znamená do toho příčného řezu tažného trnu 3, který je znázorněn čárkovanými čarami. Zde se tedy vytváří nejen třecí spojení, ale dokonce tvarové spojení mezi nýtovým pouzdrem 2 a mezi tažným trnem 3.

Na obr. 3 je znázorněn příklad provedení nýtového spoje mezi dvěma deskami 1 S, 19 prostřednictvím nýtu 1_ s trnem, znázorněného na obr. 1 a 2. Opěrná hlava 10 přitom dosedá na jednu desku 1S. Prostřednictvím tažení za tažný trn 2» například prostřednictvím usazovacího nástroje, jehož hubi11 ce dosedá na opěrnou hlavu 10, se hlava 5 trnu zatáhne do nýtového pouzdra Vzhledem k vytvořeným oblastem 11 , 12 zeslabení však nemůže projít celým nýtovým pouzdrem 2_. V oblastech 1,1 , 12 zeslabení se uskuteční zpevnění materiálu, což vede k tomu, že je možné hlavu jj trnu zatáhnout jen k první oblasti 11 zeslabení. Narůstající usazovací silou je nýtové pouzdro 2 pěchováno a vyplňuje nýtovací otvor. Současně nebo krátce potom se uloží nýtové pouzdro 2_ y podobě výčnělků 20, 21, které potom tvoří uzavírací hlavu, na horní desku J_9. Desky 1S, 19 jsou potom spojeny. Tímto způsobem činnosti se nýt přizpůsobí příslušné tlouštce materiálu.

když to nelze vždy přesně uskutečnit, lze vycházet ze základního pravidla, že mezi dvěma výčnělky £0, 21 je uspořádána vždy jedna oblast 11, 12 zeslabení. Sousedící konce navzájem nejbližších oblastí 1L,. 12 zeslabení jsou přitom, pokud jde o jejich vzdálenost,zvoleny tak, aby výčnělek 20 sice částečně obklopoval hlavu £ trnu, avšak aby hlava _5 trnu přitom ještě byla viditelná. Tak je hlava 5_ trnu a tím i zbývající úsek tažného trnu 3, v nýtovém pouzdru 2 pevně zablokován.

^va obr. 3 znázorněný nýt má další oblasti 2 2, 2 3 zeslabení. Fokud by byly desky 15, 19 tenčí, vedly by tyto oblasti £2, 23 zeslabení případně k vytvoření dalších výčnělku při vzniku hlavy 24 nýtu. Pokud by na rozdíl od toho byly desky 18, 19 tlustší, vznikl by pravděpodobně místo dvou znázorněných výčnělků 20, 21 jen jeden výčnělek. V každém případě je však zajištěno spolehlivé nýtové spojení.

Claims (14)

1-ATEVTOVÉ NÁROKY

1. Výt s trnem, kteří' má tažní’ trn, který je opatřen hlavou trnu a dříkem trnu, a v podstatě válcové nýtové pouzdro, které na části sv-é délky obklopuje taž-'ý trn a které má na své délce nejméně jednu oblast zeslabení, v y z n a č u jící se tím, že každá oblast (11, 12.) zeslabení je tvořena více v obvodovém směru rozdělenými a v podstatě ve shodné axiální poloze uspořádanými vybráními (13), jejichž dna (14) vždy tvoří v podstato sečnu k válcovému obvodu nýtového pouzdra (2) nebo jsou upravena v radiálním směru uvnitř této sečny.

2. ^výt s trnem podle nároku 1,, _ v y z n a č u j í c í s e t í m „ že vybrání (13) jsou uspořádána po dvojicích navzájem diametrálně protilehle.

3. výt $ trnem podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že jsou upravena čtyři vybrání (13).

4. výt s trnem podle jednoho z nároků 1 až 3, vyzná č u jící se tím, že nýtové pouzdro (2) má v předem stanovené úhlové oblasti (15) mezi odpovídajícími vybráními (13) v podstatě tvar dutého válce.

5. Nýt s trnem podle jednoho z nároků 1 až 4, v y z n a č u jící se tím, že vybrání (13) jsou vytvořena vyražením.

6. '’vt s trnem podle jednoho z nároků 1 až 5, v v z n a č u j í c í se tím, že vybrání (13) mají zaoblený pri^£iřez.

7. Nýt s trnem podle jednoho z nároků 1 až 6, v y z n a č u jící se tím, že nýtové pouzdro (2) je v oblasti vybrání (13) vytvarováno směrem dovnitř a takto vytvořenými výstupky (16) dosedá na dřík (4) trnu.

S. Nýt s trnem podle jednoho z nároků 1 až 7, vvzna č u jící se t i m _f že dřík (4) trnu je opatřen průřezovým zmenšením (6), které je vytvořeno zejména jako místo žádaného zlomu, přičemž v oblasti tohoto průřezového zmenšení (6) je uspořádáni) nejméně jedna oblast (11) zeslabení.

9. ^výt s trnem podle nároku S, vyznačující s e tím, že materiál (17) z nýtového pouzdra (2) v oblasti nejméně jednoho vybrání (13) vyčnívá do průřezového zmenšení (6) dříku (4) trnu.

10. Nýt. s trnem podle jednoho z nároků 1 až 9, v y z n a č u jící se tím, že nýtové pouzdro (2) má na svém s hlavou (5) trnu spolupůsobícím konci směrem dovnitř zkosenou hranu ( 9) .

11. Nýt s trnem podle nároku 10, vy z n a č u j í c í .se tím, že odstup mezi ke konci nejblíže upravenou oblastí (11) zeslabení a mezi koncem v závislosti na tvaru a axiální a radiální délce hlavy (5) trnu je upraven tak, že při vloženém nýtu (1) s trnem je hlava (5) trnu nýtovým pouzdrem (2) sice obklopena/ ale ňa předem stanovené minimální části její délky je ještě viditelná.

12. Nýt s trnem podle nároku 11, vyznač u j í c í se tím, že hlava (5) trnu má tvar vytvořený částí koule.

13. Způsob výroby nýtu podle jednoho z nároků 1 až 12, y y - z n a č u j i c í že tažⁿý trn a nýtové .-pouzd r.o....s.e . sestaví a_ potom se zhotoví vybrání.

14.. Způsob podle úroku 13, v y z n a že vybrání se zhotoví vyražením.

o· z n a č u j í c í _n pouzdra, která mají

15. Způsob podle nároku 13 nebo 14, v se tím, že se použijí nýtová vzhledem k tažnímu trnu předem stanovenou nadměrnou velikost, přičemž nýtové pouzdro se při výrobě vybrání casteč ně přivede k dosednutí na tažný trn