CZ20014712A3 - Způsob a zařízení ke sníľení bandingového efektu při ilustraci tiskařské formy - Google Patents

Description

Oblast techniky

Předložený vynález se všeobecně týká způsobu vytváření obrázků použitelný v grafické technice, zejména v polygrafické technice nebo rozmnožovací technice. Týká se zejména způsobu opatřování tiskařské formy obrázky minimálně dvěma ilustračními moduly podle příslušných předvýznakových částí nezávislých nároků.

Dosavadní stav techniky ^{* V}

V oblasti grafické techniky, zejména v ofsetové tiskařské technice, se jak známo používají při výrobě plochých nebo zakřivených tiskařských forem takzvaným vícepaprskovým vytvářením obrázků ilustrační moduly, u kterých dochází k simultánnímu osvětlení většího počtu obrazových bodů na různých médiích, jako jsou tiskařské desky, filmy, nosiče dat a podobně.

V současnosti se pro opatřování tiskařských desek obrázky nebo dále ilustrování desek světelnými zdroji používají především systémy laserových diod, které spočívají na dvou rozdílných konceptech. Jednak se může záření jednotlivých laserových diod nebo plocha laserových diod přivádět optickými elementy, jako jsou čočky, zrcadla nebo vlákna k médiu opatřovanému obrázky. Nebo a^že býti záření ze zdroje laserového světla, typickým je blok laserových diod, pomocí rozdílných optických elementů zobrazeno na plochu o n modulátorech, typické jsou elektrooptioké nebo akustooptické modulátory, přičemž je n přirozeným číslem. Jednotili ovládání těchto n modulátorů přitom umožňuje selekci jednotlivých paprsků z celého záření a modulaci jejich výkonu.

* * · · · · ·

Takové systému laserových diod vyplývají například z EP 0 878 773 A2 a US 5,521,748.

Dále jsou známé takzvané „způsoby Interleafrasterscanlines (v následném „způsoby IRS), u kterých se píší snímané rastrové čáry vícepaprskovým zdrojem laserového světla na medium. Z US 5,691,759 vyplývá způsob, u kterého vytváří zdroj laserového světla n obrazových bodů modulovaným výkonem zobrazovací optiky a modulací intenzity, přičemž je n přirozeným číslem. Těchto n obrazových bodů je uspořádáno na jedné čáře, jinými slovy leží v jedné řadě. Po provedeném zobrazení n bodů dochází k relativnímu posuvu media k obrazovým bodům s translační složkou kolmou k směru definovanému osou obrazových bodů, takže se na jiném místě media může znovu psát n bodů. Obvykle probíhá osa obrazových bodů paralelně k ose válce, na kterém je uložená tiskařská forma, která se má opatřit obrazem. Laserovým zářením, jehož výkon je modulován podle právě platné informace o obrazu, vznikají uvedené snímané rastrové čáry z obrazových bodů o modulované intenzitě. Tím lze dosáhnou individuální začernění různých tiskových bodů.

Již zde je nutno poznamenat, že v jednorozměrném případu se v této souvislosti rozumí pod pojmem „řádek tiskových bodů čára, která vzniká navazujícím posuvem ilustračního modulu s množstvím světelných zdrojů, nebo alternativně ilustrovaného media, tedy tiskařské formy, ve směru definovaném řadou obrazových bodů ilustračního modulu. To znamená, že řádkem jsou ve stejné výši ležící tiskové body různých, vedle sebe psaných snímaných čar. Zobecnění způsobu IRS na dvourozměrný případ s obrazovými body, které tvoří pravidelnou (n_x x n₂) -matrici, přičemž jsou n_x a n₂ přirozená čísla, je možné jednoduchým způsobem tím, že se provede způsob IRS ve směru definovaném řádkem matrice a způsob IRS ve směru definovaném sloupcem matrice.

Podle US 5,691,759 dochází, po ukončení snímání s translační komponentou v kolmém směru, k posuvu o určitou dráhu paralelně • · ► ·· «

999+* // k směru definovaném osou n obrazových bodů. Uvedené n obrazové body se nyní znovu posunou s translační komponentou kolmou k směru definovanému osou obrazových bodů na povrchu media, takže vzniknou další snímané čáry. Každá snímaná rastrová čára je tedy od své přímé sousedky prostorově oddělená odstupem tiskových bodů. Využívá-li se tímto způsobem více optických paprsků laserového světelného zdroje, dosáhne se překrytí (Interleave) snímaných čar.

Dále uvádí EP 0 947 950 A2 další způsob IRS, u kterého se dosáhne překrytí prostřednictvím vhodné volby délky kroku posuvu paralelního k ose definované obrazovými body, o který se pohybuje medium mezi popsáním dvou snímaných čar, tj. píší se nové snímané čáry mezi již napsané snímané čáry, přičemž se obrazovým bodem laseru nedotkne žádné místo opakovaně.

Navíc vyplývá z německé patentové přihlášky DE 100 31 915 způsob IRS, u kterého se pro opatření tiskových desek obrazy pomocí ilustračního modulu osvětluje tiskařská forma jednotlivými snímanými rastrovými čarami. Pomocí optického zařízení se vytvoří n obrazových bodů, které mají odstup 1 mezi sousedícími body. Používá se způsob Interleaf, který se vyznačuje tím, že délka kroku posuvu ve směru osy definované obrazovými body je větší než odstup 1 sousedících bodů.

Aby se zrychlilo opatřování tiskařské formy obrazem, mohou při paralelním nasazení několika ilustračních modulů , býti jednotlivé oblasti celé pro zobrazení určené plochy opatřované obrazy přiřazeným ilustračním modulem. Pro tento účel se zpravidla plocha určená pro zobrazení rozdělí na proužky. Každý z proužků se opatřuje obrazem jedním jednotlivým ilustračním modulem. V oblasti, kde na sebe narážejí dva takové proužky ilustrujících ilustračních modulů, se ostrou hranou mezi oběma proužky zvláště výrazně projevují vzájemné chyby zarovnání, a to zejména při vysokých nárocích na přesnost v grafické technice. Jsou-li například oba ilustrační moduly uspořádané poněkud dále od sebe, • · · · · • 4 « · · • ·*·+· tt ··.·· vzniká mezera; v opačném případě vzniká příliš široká čára. Tento efekt je v literatuře znám pod pojmem „banding.

Pro snížení výše uvedeného bandingového efektu formuluje US 5,942,745 řešení, podle kterého se ostrá hrana nahradí roztřepenou hranou. Tato roztřepená hrana se vytváří uvnitř přechodové oblasti mezi dvěmi sousedícími územími tím, že související řádky tiskových bodů v této přechodové oblasti se vytvářejí vždy v prvním úseku, od hranice k prvnímu sousedícímu území až k vnitřnímu bodu, prvnímu území přiřazeným ilustračním modulem, a v druhém úseku od vnitřního bodu až k hranici k druhému území, ilustračním modulem přiřazeným druhému území, přičemž pro sousedící řádky, tedy řádky rozdílné výšky ve směru paralelně k hranicím oblastí, může býti poloha vnitřních bodů rozdílná.

Dále uvádějí US 5,818,498 a US 5,757,411 formulace řešení, podle kterých se obrazové body v oblasti hran mezi sousedícími územími vždy opatřují obrazem aspoň dvakrát.

Nevýhodou obou výše uvedených způsobů postupů, t j. vytváření roztřepené hrany, jakož vícenásobně ilustrování v přechodové oblasti je, že se ilustračním modulem ilustrovaná šířka proužku přídavně značně zvětší, buď aby se tiskové body mohly skládat až k vnitřním bodům nebo aby se mohlo provádět vícenásobné osvětlení jednotlivých tiskových bodů. Dosáhnout cíl rychlého ilustrování rozdělením tiskařské formy na různá území, která se osvětlují vždy jednotlivými ilustračními moduly, se tímto může znehodnotit. Případně je pro ilustraci zvětšené šířky proužku dokonce nutné použít několik ilustračních modulů.

Podstata vynálezu

Je tedy úkolem předloženého vynálezu vytvořit úvodem zmíněný způsob a zařízení na opatřování tiskařské formy obrazy, které nevykazují výše uvedené nedostatky stavu techniky a které uvedený • · ·· ···· • · • · · <

···#· tt bandingový efekt co možná jednoduše a proto s příznivými náklady snižuje.

Tento úkol je řešen způsobem a zařízením se znaky nezávislých nároků. Výhodná rozpracování jsou předmětem závislých nároků.

Vynález se zakládá na myšlence, redukovat nebo dokonce zcela potlačit bandingový efekt zvláštním použitím nebo využitím výše popsaného způsobu IRS a vytvořením příslušného zařízení. Při ilustrování způsobem IRS vzniká vždy na začátku a na konci psacího postupu souvislé řádky tiskových bodů, tj.ilustračních bodů nebo několika ilustracemi vytvořených tiskových bodů, oblast, ve které se ilustruje na tiskařské formě pouze část tiskových bodů určených k tištěni. V následném se tyto oblasti označují jako počátečný nebo koncový okraj. Obvykle leží v souvislém řádku ilustrované tiskové body v odstupu p sousedících bodů, vyjádřeno jinak: body v odstupu p leží těsně. V počáteční a koncové oblasti leží nyní osvětlené a tedy sázené a neosvětlené tedy nesázené tiskové body. Osvětlené nebo sázené tiskové body vytvářejí množství bodů, které mají ne jednoduše souvislou topologii. V této souvislosti se pod tím rozumí, že množství sazených tiskových bodů obsahuje aspoň jeden bod, který má minimálně jeden přímo sousedící bod v tomto řádku, který není sázený. Přiměřeně tvoří nesázené tiskové body v počátečním okraji případně koncovém okraji komplementární množství: množství sázených tiskových bodů spojené s komplementárním množstvím obsahuje všechny tiskové body v počátečním okraji případně v koncovém okraji. Body souboru množin pak leží těsně.

Vynálezecký způsob ilustrování tiskařské formy minimálně prvním ilustračním modulem a druhým ilustračním modulem pro vytváření tiskových bodů na tiskařské formě, přičemž oba ilustrační moduly pro ilustrování v přechodové oblasti přecházejí přes stejná místa tiskové formy, se vyznačuje tím, že v přechodové oblasti se množství minimálně částečně ne jednoduše souvislých • · • · • · · · ♦··*· // • · · • · · • ♦ · · • · · ·

• · · · tiskových bodů vytvoří prvním ilustračním modulem a komplementárních, ne jednoduše souvislých tiskových zajistí druhým ilustračním modulem.

vytvoření bodů se

Při výhodném provedení se vynálezecký způsob ilustrování tiskové formy minimálně dvěma ilustračními moduly -všeobecně m ilustračními moduly, přičemž m je přirozené číslo- vyznačujícími se jedním, přednostně množstvím světelných zdrojů pro vytváření tiskových bodů na tiskové formě, obvykle v odstupu p dvou sousedících tiskových bodů, vyznačuje následnými kroky. Provede se rozdělení tiskové formy na m přednostně jednoduše související, proužková území s (m-1) přechodovými oblastmi, přičemž každému z m území je přiřazen ilustrační modul a každé z (m-1) přechodové oblasti dva ilustrační moduly dvou sousedících území. Vhodným zařízením, servomotorem nebo podobným zařízením, se vytvoří relativní pohyb mezi ilustračními moduly a tiskovou formou tak, že místa kde se mají vytvořit tiskové body, se minimálně jednou přejdou obrazovým bodem světelného zdroje v ilustračním modulu. Uvedené rozdělení tiskové formy může býti například určené amplitudami pohybu ilustračních modulů, aniž se na tiskové formě určí konkrétní území. Dochází tedy k osvětlení tiskové formy v každém z m území jemu přiděleným ilustračním modulem, s přednostně čárově uspořádanými obrazovými body světelného zdroje ilustračního modulu a osvětlení tiskové formy v každé z (m-1) přechodových oblastí dvěma ilustračními moduly sousedících dvou území s přednostně čárově uspořádanými obrazovými body světelných zdrojů ilustračních modulů. Vynálezecký způsob ilustrování tiskové formy se vyznačuje tím, že minimálně v přechodové oblasti se vytvoří množství minimálně částečně ne jednoduše souvislých tiskových bodů ilustračním modulem prvního sousedícího území a komplementární, ne jednoduše souvislých tiskových bodů ilustračním modulem druhého sousedícího území.

Zvláště výhodné pro nasazení vynálezeckého způsobu je, uspořádat na tiskové formě m jednoduše souvislých území a (m-1) • · ·· ··· • · • · ·· *··· ··· ·*♦« ···· · • · · · *··· · podobných přechodových oblastí, které mají ekvivalentní geometrii. V této souvislosti se pod pojmem podobná území nebo přechodové oblasti s ekvivalentní geometrií rozumí, že jednoduše souvislá území vykazují stejné množství tiskových bodů a ekvivalentní členění plochy tiskové formy podle směrů souřadnic. Pod podobnými přechodovými oblastmi s ekvivalentní geometrií se rozumí, že tyto mají rovněž stejný počet tiskových bodů s odpovídajícím rozdělením podle obou směrů souřadnic rozdělujících plochu tiskové formy.

Zvláště výhodně se nasazují ilustrační moduly, které mají n světelných zdrojů, s n z přirozených čísel, jejichž obrazové body mají na tiskové formě odstup 1 mezi dvěma sousedícími obrazovými body, přičemž je 1 mnohonásobkem odstupu p dvou sousedících tiskových bodů. Je výhodné provádět osvětlení tiskové formy způsobem interleaf každým ilustračním modulem přiděleným tomuto území, přiděleným přechodové oblasti nebo přiděleným přechodovým oblastem. V takovém způsobu interleaf platí přednostně, že translační dráha t a odstup 1 sousedících obrazových bodů, obě měřené v jednotkách odstupu sousedících tiskových bodů p, jsou nedělitelná přirozená čísla. Upřednostňuje se způsob interleaf s délkou kroku o translační dráhu t, která se rovná počtu n světelných zdrojů v každém z m ilustračních modulů. Délka kroku o translační dráhu t je přitom větší než odstup 1 sousedících obrazových bodů.

Vynálezecké zařízení pro ilustrování tiskové formy minimálně dvěma ilustračními moduly, které jsou relativně k tiskové formě pohyblivé, přičemž pohyb prvního ilustračního modulu vede obrazové body minimálně jednoho světelného zdroje a pohyb druhého ilustračního modulu vede obrazové body minimálně jednoho zdroje světla po přechodové oblasti tiskové formy, takže se tiskové body vytvářejí jednorázovým přechodem obrazového bodu světelného zdroje, se vyznačuje tím, že obrazové body světelných zdrojů prvního ilustračního modulu vytvářejí v přechodové oblasti

4

444 • 4 • ·

4444 ·»·?· //

množství tiskových bodů, které vytvářejí ne jednoduše souvislé množství,a světelné zdroje druhého ilustračního modulu vytvářejí v přechodové oblasti komplementární ne jednoduše souvislé množství tiskových bodů.

Ve výhodném provedení vykazuje vynálezecké zařízení pro ilustrování tiskové formy minimálně dva ilustrační moduly, které se dají pohybovat relativně k tiskové formě a obsahují minimálně jeden světelný zdroj, přednostně množství jednotlivých světelných zdrojů. Pohyb prvního ilustračního modulu vede obrazové body světelných zdrojů prvního ilustračního modulu po první oblasti a po přechodové oblasti tiskové formy, a pohyb druhého ilustračního modulu vede obrazové body světelných zdrojů druhého ilustračního modulu po druhé oblasti a po přechodové oblasti tiskové formy. Tiskové body se prvním ilustračním modulem sázejí do první oblasti a přechodové oblasti a druhým ilustračním modulem do druhé oblasti a přechodové oblasti takovým způsobem, že tiskový bod lze vytvořit jednorázovým průchodem obrazového bodu světelného zdroje. Vynálezecké zařízení se vyznačuje tím, že obrazové body světelných zdrojů prvního ilustračního modulu vytvářejí v přechodové oblasti množství tiskových bodů, které vytvářejí ne jednoduše souvislé množství a obrazové body světelných zdrojů druhého ilustračního modulu vytvářejí v přechodové oblasti komplementární ne jednoduše souvislé množství tiskových bodů. Zevšeobecnění pro m území a (m1) přechodových oblastí je pro odborníka zřejmé.

Je zvláštní výhodou má-li každý ilustrační modul n světelných zdrojů, které v podstatě leží na jedné čáře s odstupem 1 mezi sousedícími světelnými zdroji.

Vyjádřeno jinými slovy se podle vynálezu, přednostně za použití psacího způsobu IRS, vytváří u dvou na sebe narážejících území, které jsou osvětlované světelnými zdroji v prvním, případně světelnými zdroji v druhém ilustračním modulu, vzor sázených tiskových bodů prvním ilustračním modulem, který je k vzoru i/ • · 4 ·· 4444 ···· »«»/· ···· ·

4444 · ···« 4 4 •••4 4 4

444# 44 ♦

«44 ·· · sázených druhých tiskových bodů druhým ilustračním modulem disjunkční, přičemž mají vzory ne jednoduše souvislou topologii.

Zejména vynález navrhuje volit hodnotu relativního pohybu mezi ilustračními moduly a tiskovou formou, ve směru definovaném osou světelných zdrojů, větší než odstup 1 sousedících obrazových bodů n světelných zdrojů v každém ilustračním modulu, v kombinaci s tím, že hodnota uvedeného relativního pohybu se zvolí tak, aby ve dvou na sebe narážejících řádcích v přechodové oblasti mezi první oblastí, které je přiřazen první ilustrační modul, a druhou oblastí, které je přiřazen druhý ilustrační modul, bylo množství do přechodové oblasti prvním ilustračním modulem sázených tiskových bodů komplementární k množství do přechodové oblasti druhým ilustračním modulem sázených tiskových bodů, tedy že leží celkem sázené tiskové body těsně. Jinými slovy: překrývání počátečního okraje druhým ilustračním modulem sázené řádky a koncového okraje sázeného prvním ilustračním modulem vede v přechodové oblasti k uzavřenému zazubení tiskových bodů.

Je hodné zmínky, že průběžné popisování, při kterém je popsán každý tiskový bod přesně jednou, se může dosáhnout tehdy, když množství n obrazových bodů a jejich odstup 1, měřený v jednotkách odstupu p tiskových bodů, nemá společného dělitele případně je nedělitelné.

Překrytím koncového okraje řádku sázeného ilustračním modulem první oblasti a počátečního okraje řádku sazeného ilustračním modulem druhé oblasti se umožní uzavřené zazubení obrazových bodů. Tím se rozpustí původně ostrá hrana mezi proužkovitými územími a rozdělí se bandingové vzájemné přesunutí na větší oblast obrazu a tím se pro oko pozorovatale redukuje. Vynález tak umožňuje zvláště výhodným způsobem redukování uvedeného bandingového efektu, ovšem bez současného zvýšení potřeby času pro ilustrační postup.

* 4

4· 4 4 4 4 • 4 • 4 • 4 4 • 4 4

4 4 • 4 4 4 • 4 44 // 444?· •4 4

4« • 4 4 « • 44 «4 « • 4 »4 • 4 4 4

4 4

4 4 • · 4

4 4« · ·

Je nutno vyzdvihnout, že vynálezecký způsob a zařízení pro ilustrování tiskové formy -mimo výše popsaného použití v oblasti ilustrování tiskových forem laserem- je výhodné použitelný· i v příbuzných tiskových nebo rozmnožovacích způsobech, například při tisku laserem nebo inkoustovém tisku nebo u tiskových technik spočívajících na jiskrovém výboji, jakož u xeroxového způsobu nebo podobných kopírovacích technikách. Protože i u těchto technik se zobrazovací media ilustrují ilustračními zdroji řádkovitě a proto se bandingový efekt vyskytuje i tam a způsobuje jmenované vedlejší efekty, které se projevují v kvalitě tištěného obrazu.

Přehled obrázků na výkrese

Vynález bude v následném blíže vysvětlen pomocí na výkresu znázorněného příkladu provedení, ze které vyplývají další výhody a znaky vynálezu. Podrobně pak ukazují:

Obr.l schematicky uspořádání ilustračního modulu s polem světelných zdrojů s například třemi světelnými paprsky pro ilustrování tiskové formy,

Obr.2 příklad ilustrování řádku způsobem

Interleafrasterscanlines s ilustračním modulem, jehož světelné zdroje vytvářejí pět obrazových bodů,

Obr.3 příklad rozdělení k osvětlení určené celkové plochy tiskové formy pro čtyři ilustrační moduly na čtyři přiřazená území s odpovídajícími přechodovými oblastmi,

Obr. 4 schematicky ilustrování válcovitě provedené tiskové formy pomocí dvou výše uvedených ilustračních modulů, které osvětlují ve vždy přiřazených územích a jedné přechodové oblasti a

Obr. 5 schematické znázornění vynálezecké redukce bandingového efektu.

• · a ·· aaa· a · a··· * _t a í ⁹⁹

HK-j H :· .· Γ.-M-W ·“ · «· ····

Příklady provedení vynálezu

Z německé patentové přihlášky č. DE 100 31 915 zapůjčený obrázek 1 ukazuje typickou geometrii pro projekci n obrazových bodů, které vycházejí z plochy s n světelných zdrojů, například laserových diod v ilustračním modulu, přičemž je n přirozeným číslem. Ilustrační modul 10 se skládá například z jednotlivě ovladatelných ploch s n jednopásmovými laserovými diodami jako světelnými zdroji 12, přičemž n je zvláště výhodně mocnina přirozeného čísla dvě, tedy n = 2^k s přirozeným číslem k. Obvykle má takový výhodný světelný zdroj až 100 jednopásmových světelných diod, přednostně 20 až 70 laserových diod. Jednopásmové laserové diody mají emitorové plochy, které jsou obvykle 1x5 mikrometrů² velké, a emitují laserové záření s výhodnou kvalitou paprsků, s nízkým difrakčnim číslem M². Odstup jednotlivých laserových diod na ploše je obvykle mezi 100 a 1000 mikrometry.

Pomocí optiky 16 se n světelných. paprsků 110 zobrazí na tiskařské formě 18. Je výhodou, nalézá-li se tiskařská forma 18 v ohniscích světelných paprsků 14. Je zvláště výhodné, když se optikou 16 světelné paprsky mohou měnit jak v jejich poměru průměrů (kolmo a paralelně k ose definované n body),tak také korigovat vzájemný odstup obrazových bodů. Jinými slovy, jak velikost skvrny obrazových bočů 110, tak také jejich vzájemná poloha a odstup se dají nastavit. Zpravidla je odstup mezi jednotlivými zdroji světla konstantní, ale pro výhodné ilustrování je přinejmenším nutné, aby byl konstantní pouze odstup JL n obrazových bodů. Odstup 1_ n obrazových bodů je větší než odstup p tis kových bodů.

Světelné zdroje 12 ilustračního modulu 10 se mohou provozovat nepřetržitě. Pro vytváření jednotlivých světelných složek se laserová emise pro určitý časový úsek potlačí. Ve zvláštním provedení je však také možné použít světelný zdroj 12 v ilustračním modulu 10, který emituje pulzující záření. U

Φ

Φ

Φ

ΦΦΦΦ

ΦΦΦ* • ••Φ φ Φ·Φ» ΦΦΦΦ φ ΦΦΦΦ «Φ *·

Φ

Φ *

Φ • Φ · ΦΦφ

Φφφ φ Φφφ

ΦΦ «

ΦΦ • ·

Φ • Φ

ΦΦΦΦ

ΦΦΦΦ pulzujícího záření musí bytí rychlost opakování změn světelných impulsů minimálně stejně veliká jako frekvence taktů vytváření jednotlivých tiskových bodů, takže je k dispozici pro tiskový bod minimálně jeden tep laseru. Optika 16 může vykazovat jak reflektující, transmitující, refraktívní nebo podobné optické komponenty. Přednostně se přitom jedná o mikrooptické komponenty. Optika 16 může míti jak zvětšující tak také zmenšující ale také v obou směrech, jak paralelně tak kolmo k aktivní zóně laseru rozdílná měřítka zobrazení, což je zvláště výhodné pro korekturu rozbíhavosti a aberace. Povrch tiskové formy 18 mění laserovým zářením své fyzikální a chemické vlastnosti. S výhodou se používají tiskařské formy, které se dají vymazat nebo znovu popisovat.

V upřednostněném provedení se ilustrační modul 10 nalézá na chladícím elementu 112. Ilustrační modul 10 je vedením 114 spojen s napájením proudem a s ovládáním 116. Jednotka ovládání 116 má jednotlivé komponenty, které umožňují jednotlivé laserové diody plochy světelných zdrojů 12, vzájemně odděleně ovládat a regulovat. Vedením 118 pro ovládání chladícího elementu je chladící element 112 spojen s regulací 120 teploty.

Pro kontrolu funkce a určení výstupního výkonu jednotlivých světelných zdrojů 12 se předvídá detektor 122. Detektor přitom může býti proveden tak, že se předvídá pro každý světelný zdroj jednotlivé měřící zařízení nebo že měřící zařízení střídavě nebo podle potřeby kontroluje jednotlivé světelné zdroje. Výhodně je detektor 122 spojen s ovládáním 116 spojem 124, aby byl výstupní výkon zpracován v ovládání 116 jako parametr pro generování regulačního signálu.

Než bude způsob IRS pomocí příkladu na obrázku 2 blíže popsán, jsou pro to nutné všeobecné vysvětlivky. Jak již bylo zmíněno, se pro ilustrování tiskařské formy posouvají obrazové body nejdříve po tiskové ploše s komponentou kolmou k čáře

obrazovými body definovaném směru, takže vzniknou již výše uvedené snímané rastrové čáry. Pod souvislým řádkem tiskových bodů se pak rozumí čára, která vznikne navazujícím posuvem ve směru definovaném směrem tiskových bodů a proto ve stejné výši ležících tiskových bodů různých vedle sebe napsaných snímaných čar.

Odstupy n obrazových bodů, které se současně vytvářejí n světelnými zdroji, jsou zvolené konstantní, přednostně je délka 1 mezi dvěma sousedícími obrazovými body celočíselným násobkem m odstupu p tiskových bodů, to znamená, že 1 = m x p. Průchozí popisování, při kterém je každý rastrový bod dotýkán minimálně jednou světelným bodem světelného zdroje, s n současně psanými tiskovými body v odstupu 1 = m x p, přičemž m označuje přirozené číslo a p odstup tiskových bodů, je vždy možné, když se zvolí vhodný posuv. Hodnota posuvu se výhodně rovná množství obrazových bodů.

Může se však stát, že se jeden bod popíše opakovaně. Průchozí popisování, při kterém se každý tiskový bod popíše přesně jednou, je možné zejména tehdy, když množství n obrazových bodů, přičemž je délka kroku t = n x p, a odstup 1 sousedících obrazových bodů, měřeno v jednotkách odstupu p tiskových bodů, nemají společného dělitele. Jinak vyjádřeno, n a m jsou nedělitelné. Tomu například tak je, když jsou man rozdílná prvočísla nebo mocniny rozdílných prvočísel. Příkladná situace tedy nastává, když n je mocninou přirozeného čísla dvě a m je liché číslo. Současně je pak posun, který je stanoven směrem čáry, definovaném n obrazovými body, nutné volit jako n. Přitom vznikne na začátku a na konci psaného řádku okraj velikosti;

r = n x m - (n + m - 1). Tedy v příkladu znázorněném na obrázku 2: r = 3 x 5 - (3+5-1) =8.

Protože jednotlivé světelné zdroje se dají jednotlivě ovládat, je možné tvarovat každý tiskový bod individuálně. Výkon • · · určitého laserového paprsku, který se předvídá pro popsání rastrového bodu, se stanoví podle dané obrazové informaci. Tím se dá dosáhnout individuální černění různých tiskových bodů.

Obrázek 2 ukazuje v německé patentové přihlášce č. DE 100 31 915 uvedený způsob IRS pro popisování tiskařských desek pomocí například pěti obrazových bodů, které se simultánním ozářením pěti jednotlivými laserovými diodami současně vytvářejí . Tiskové body se na tomto obrázku znázorňují zjednodušeně jako krabičky. Každý tiskový bod musí býti, jak již bylo uvedeno, dotýkán minimálně jednou obrazovým bodem laseru, aby byl podle daných dat obrazu osvětlen nebo ponechán nezměněný. Souvislý řádek, který se má psát, vytvářejí v tomto příkladu bez mezer k sobě seřazené tiskové body. Jejich odstup je označen p.

Na obrázku 2 je skupina současně psaných tiskových bodů ilustračního modulu 20 vytvořená z pěti 'obrazových bodů, které mají rovnoměrný odstup 1. Při prvním ilustrování 22 se píše pět jednotných bodů, které mají odstup 1 = 3p. Následuje takový posun ilustračního modulu 20, že skupina současně vytvořených tiskových bodů se posune o pět jednotných bodů, protože v tomto příkladu se píše pět tiskových bodů současně, ve směru definovaném osou tiskových bodů, v tomto příkladu například doprava.

V druhém kroku 24 ilustrování se sází opět pět obrazových bodů po posunu o translační dráhu t. V iteraci následuje další posun o pět jednotných bodů ve směru definovaném osou tiskových bodů o translační dráhu 1, zde například doprava. V následném ilustračním kroku 26 se sází opět pět bodů. Z této sekvence je patrno, že se tiskařská deska může popsat bez mezer: každý tiskový bod znázorněný krabičkou je jednou dotýkán obrazovým bodem laseru. Při každém obnoveném ilustrování, po kroku posunu o pět délkových jednotek jako translační dráhou t, měřeno jednotkami p doprava, vytváří se stále stejný vzor na již popsaných a ještě nepopsaných tiskových bodech, jaký je patrný na 28. Řádek psaných obrazových ··♦ · ·· · ♦· 9 ···· ··· ··· ·· · ·· ····· · · · · ···· ··· ··· ·· ·· ·· · ······ bodů vykazuje proto na svém pravém konci ještě určité mezery s nepopsanými rastrovými body.

Následuje-li nyní další ilustrování pěti rastrových bodů na pravém konci tohoto znázornění, vznikne stejný sled ještě nepopsaných a již popsaných rastrových bodů. Současně bude podíl zcela popsaných tiskových bodů řádku stále delší.

V iterovaném ilustračním kroku 28 je patrný počáteční okraj velikost r_x a koncový okraj velikost r₂, v tomto případu z osmi tiskových bodů, měřeno v jednotkách odstupu p tiskových bodů. Přitom je nutno zdůraznit, že množství sázených tiskových bodů v počáteční oblasti případně v koncové oblasti vykazují ne jednoduše souvislou topologii. Současně je na tomto příkladu patrné, že uspořádané množství tiskových bodů počátečního okraje r_x, například odpočítaných zleva doprava, vykazuje vzor, který je k uspořádanému množství tiskových bodů na koncovém okraji r₂ komplementární.

I při výpadku jednotlivých světelných zdrojů na ploše je možné použít navržený způsob IRS pro ilustrování tiskařských forem. Zejména tehdy, když množství n obrazových bodů laserových paprsků a odstup 1 dvou sousedících obrazových bodů, měřeno v jednotkách p, není dělitelný, je rychlost ilustrování maximální. Jinými slovy, je možné udat hodnotu kroku, takže každý psaný bod je dotýkán obrazovým bodem laserového paprsku pouze jednou.

Pro případ funkčnosti jedné nebo více jednopásmových laserových diod ve skupině současně psaných obrazových bodů 30, je ilustrování pomocí způsobu IRS ještě stále možné. Přitom se pro popisování použije vždy největší, ve stejném odstupu obrazové body vykazující dílčí část skupiny. Zřejmě se pak musí, aby se dosáhlo průběžné popisování, redukovat hodnota kroku. Výhodně se to uskuteční podle výše citovaných pravidel o vlastnostech přirozených čísel.

• · « 4

4 4 4 · 4 4

Ilustrování tiskařské desky způsobem IRS je možné při každé kombinaci odstupů mezi sousedícími obrazovými body a jejich počtu n. Aby se dosáhlo průběžné popisování tiskařské desky, musí se však volit vhodné parametry. Při výpadku jednoho obrazového bodu je možné ilustrovat při snížené rychlosti.

Pro popsaný způsob IRS popisování tiskařské desky je nutný značný počet laserových paprsků. Ty mohou býti vytvářeny i jinými zdroji laserového světla než které se vytvářejí s výhodou použitelnými laserovými diodami. Aby se změnil promítaný odstup mezi jednotlivými zdroje světla, může se ve výhodném rozpracování tiskařská deska naklopit vůči kolmo k n laserovým paprskům ležící rovině o úhel odlišný od nuly.

Obrázek 3 ukazuje příklad rozdělení k osvětlení určené celé plochy tiskařské formy pro čtyři ilustrační moduly a čtyři přiřazená území s odpovídajícími třemi přechodovými oblastmi. Obrázek 3 ukazuje tiskařskou formu 30 s dvěma souřadnicovými osami, souřadnicí φ a souřadnicí z. Obrazová oblast 32 tiskařské formy je rozdělená do více proužkovitých, jednoduše souvislých území, mezi kterými leží vždy přechodové oblasti. Území se označují jako proužkovitá, protože mají rozměr od začátku proužku u souřadnice φι do konce proužku se souřadnicí φ₂. První území 34, kterému je přiřazen zde neznázorněný ilustrační modul, sahá od počátečného bodu zai až k druhému počátečnému bodu za₂. První území 34 se osvětluje zde neznázorněným ilustračním modulem. Navazuje první přechodová oblast 36, která sahá od druhého počátečního bodu za₂, až k prvnímu koncovému bodu ze_x. Následuje druhé území 38, které sahá od prvního koncového bodu zei až k třetímu počátečnímu bodu za₃. Tomuto druhému území je přiřazen zde neznázorněný druhý ilustrační modul. Druhé území 38 je osvětlováno zde neznázorněným druhým ilustračním modulem. První přechodová oblast je osvětlována jak zde neznázorněným prvním ilustračním modulem tak také druhým zde neznázorněným ilustračním modulem. V analogickém pokračování navazuje na druhé území 38 druhá přechodová oblast 310, která sahá • · · · • ·· ·

• * · · « · · • · · · · · • · · · ··· · ♦ · · · · · ·· · ·· ·· · · od třetího počátečního bodu za3 až k druhému koncovému bodu ze2. Jinými slovy: Zde neznázorněný první ilustrační modul se může pohybovat tak, že obrazové body jeho zdrojů světla mohou ležet jak v prvním území 34, tak také v první přechodové oblasti 36, takže se může provádět ilustrování translačním pohybem v podélném směru a příčném směru proužkovitého, jednoduše souvislého prvního území 34, a proužkovité jednoduše souvislé první přechodové oblasti 36. Současně se může pohybovat druhý zde neznázorněný ilustrační modul tak, že obrazové body jemu příslušejících světelných zdrojů mohou ležet jak v první přechodové oblasti 36, tak také v druhém území 38 a také v druhé přechodové oblasti 310. Na druhou přechodovou oblast 310 navazuje třetí území 312 s hranicemi druhého koncového bodu ze2 a čtvrtého počátečního bodu za4. Následuje třetí přechodová oblast 314 s hranicemi čtvrtého počátečního bodu za.4 a třetího koncového bodu ze₃. Dále je vidět čtvrté území 316, které sahá od třetího koncového bodu ze₃ až k čtvrtému koncovému bodu ζβ4. Analogicky k prvnímu území 34, první přechodové oblasti 36 a druhému území 38 a příslušného zde neznázorněného prvního a druhého ilustračního modulu jsou zde neznázorněné třetí a čtvrtý ilustrační modul. Obrazové body zde neznázorněného třetího ilustračního modulu mohou přitom ležet v druhé přechodové oblasti 310, ve třetím území 312 a ve čtvrté přechodové oblasti 314, zatímco obrazové body světelných zdrojů čtvrtého zde neznázorněného ilustračního modulu mohou ležet ve čtvrté přechodové oblasti 314 a v čtvrtém území 316.

Na obrázku 4 je znázorněno ilustrování tiskařské formy, která se nalézá na rotujícím válci, kde se používá první ilustrační modul 40 a druhý ilustrační modul 418. Tiskařská forma je přitom rozdělená na první území 414, přechodovou oblast 416 a druhé území 426.

První ilustrační modul 40 vytváří n světelných paprsků, zde například tři světelné paprsky 42, které se prostřednictvím první optiky 44 zobrazí ve třech obrazových bodech 410. Je výhodné, když • · ♦ · * * • · · · · ♦ * • · · · * ·· · · • 4 444 · 4 · • · · · · ·«···· mají tyto tři obrazové body shodný odstup a když leží v jedné řadě. Tiskařská forma 48 se nalézá na válci 46, který je otočný okolo osy souměrnosti 45. Otáčení je označené šipkou B. Ilustrační modul 40 se dá pohybovat paralelně k ose souměrnosti 45 válce 46 na lineární dráze, což je označeno dvojitou šipkou A. První ilustrační modul 40 se přitom může pohybovat takovým způsobem, že přiřazené obrazové body 410 leží na prvním území 414 a/nebo v mezioblasti 416.

Druhý ilustrační modul 418 vytváří n světelných paprsků, zde například tři světelné paprsky 420, které se prostřednictvím druhé optiky 421 zobrazují v třech obrazových bodech 422. Je výhodné, když mají tři obrazové body 422 rovnoměrný odstup, přednostně stejný jako obrazové body 410 prvního ilustračního modulu 40, a když leží v jedné ose. Druhý ilustrační modul 418 se může pohybovat paralelně k ose symetrie 45 válce 46, což je naznačeno dvojitou šipkou A. Druhý ilustrační modul 418 se přitom může pohybovat tak,, aby přiřazené obrazové body 422 ležely v druhém území 426 a/nebo v mezioblasti 416.

Pro kontinuální ilustrování rotuje válec 46 s tiskařskou deskou 48 podle rotačního pohybu B, a první ilustrační modul 40 a druhý ilustrační odul 418 vykonávají translační pohyb podél válce 46 v souladu se směrem pohybu A. Rychlost posunu se určuje počtem světelných paprsků 42 případně 420 a šířkou p tiskového bodu. Vytváří se ilustrování, které obíhá šroubovitou dráhou osu symetrie 45 válce 46. Dráha prvních obrazových bodů 410 je naznačena čarami 412 a dráha druhých obrazových bodů 422 čarami 424. Po provedené ilustraci n bodů nastává relativní posun tiskařské formy 48 a obrazových bodů 410 případně obrazových bodů 422 o první určitou hodnotu vždy s vektorovou složkou kolmou ke směru definovaném čarou n obrazových bodů 410 případně 422, takže se na jiném místě tiskařské desky 48 znovu píše n bodů. Tím vznikají tak zvané „snímané rastrové čáry obrazových bodů. Z každého určitého odstupu sousedících snímaných rastrových čar a ····

I · · · · · počtu n obrazových bodů vyplývá druhá určitá hodnota nutného posunu paralelně k ose definované čarou n obrazových bodů, takže je možné kontinuální ilustrování, tj. ilustrování každého předvídaného rastrového bodu na tiskařské formě 48 způsobem

Interleafrasterscanlines (v dalším v následném ještě podrobněji popsán.

,způsob IRS), který bude

V alternativním případu provedení se mohou obrazové body 410 pohybovat také meandrovitě po tiskařské formě 48, přičemž se nejdříve provede úplné ilustrování podél čáry paralelní k ose symetrie 45 válce 46 a následně kroková rotace okolo osy symetrie 45.

Rozumí se, že záleží pouze na relativním pohybu mezi obrazovými body 410 a tiskařskou deskou 48. Relativní pohyb lze dosáhnout také pohybem tiskařského válce 46. Pro oba směry translačního pohybu A a rotace B platí, že pohyb může probíhat kontinuálně nebo krokovitě.

Dále může býti minimálně jeden ilustrační modul, například první ilustrační modul 40, vykazující zdroj světla 42, optiku 44 apod., proveden alternativně i uvnitř tiskařského válce 46, takže se dosáhne uspořádání šetřící místem.

Takovéto ilustrační zařízení s více ilustračními moduly se může uskutečnit jednotlivě nebo vícenásobně uvnitř nebo vně osvětlovače tiskařské formy, tiskařské sestavy nebo tiskového stroj e.

Pomocí obrázku 5 bude nyní vysvětlena vynálezecká redukce bandingového efektu. Obrázek 5 ukazuje schematicky první území 50, ve kterém leží řádek tiskových bodů prvního přiřazeného ilustračního modulu 52, přechodovou oblast 56, ve které leží koncový okraj 54 řádku tiskových bodů prvního ilustračního modulu a počáteční okraj 512 řádku tiskových bodů druhého ilustračního modulu, a druhé území 58, ve kterém leží řádek tiskových bodů · • · ·· 99 ···· ·· 99

9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9

99 · ·« ····

999 9 druhého ilustračního modulu 510. Pouze pro lepší znázornění je na obrázku 5 řádek tiskových bodů prvního ilustračního modulu 52 vůči řádku tiskových bodů druhého ilustračního modulu 510 nakreslen s odstupem v kolmém směru k ose obrazových bodů.

Již uvedená přechodová oblast 56 sahá v tomto příkladu provedení přes osm tiskových bodů, a podle příkladu provedení na obrázku 2 odpovídá ilustraci pěti obrazovými body ve vzájemném odstupu 1 = 3p a posunu o translační dráhu t = 5p, přičemž p označuje odstup tiskových bodů.

Prvním ilustračním modulem sázený koncový okraj 54 vykazuje přitom množství ne jednoduše souvislých sázených tiskových bodů a druhým ilustračním modulem sázený počátečný okraj 512 množství ne jednoduše souvislých sázených tiskových bodů, které je k množství koncového okraje 54 komplementární.

Nyní se řádkem tiskových bodů 52 prvního ilustračního modulu zadají v oblast koncového okraje 54 polohy míst v přechodové oblasti 56, na kterých se mají ještě sázet tiskové body mezi ilustrované tiskové body. Na základě často seřizováním podmíněných odchylek nebude obvykle druhý ilustrační modul sázet tiskové body exaktně na tato místa, vznikají vzájemná přesunutí a vznikají odchylky. Psaním zasahujícím do sebe, tj. v předloženém znázornění uvedení do jedné řady oba, v realitě sousedící řádky, vzniká pro oko „kontinuálnější přechodová oblast, která není určená náhlou změnou. Přesunutí se rozdělí po přechodové oblasti .56. Ostatně neexistují prostorové vzory, které lidské oko velmi lehce objeví, protože rozděleni bodových řádků, zejména při použití velkého množství kanálů, například proti výše popsaným pěti současně popisovaným obrazovým bodům padesát současně popisovaných obrazových bodů, není okem lehce zjistitelné a přechodová oblast 56 odpovídá šířce psací oblasti, například jednomu centimetru.

• · · * • * · · * · • ·

Vynálezeckým způsobem a nasazením několika ilustračních modulů ve vynálezeckém zařízení se nejdříve rozpustí mezi proužkovitým prvním územím 50 a druhým územím 58 ostrá hrana, a přesazení případně seřizovači odchylka mezi prvním a druhým ilustračním modulem, které způsobují odchylku polohy druhým ilustračním modulem sázených tiskacích bodů v počáteční oblasti 512 od předvídané polohy ještě nesázeného tiskového bodu v koncové oblasti 54, se rozdělí na větší oblast obrázku, odpovídající přechodové oblasti 56, a tak se pro oko pozorovatele redukuje. Vynález proto umožňuje zvláště výhodným způsobem redukování uvedeného bandingového efektu.

V protikladu k stavu techniky se tato přechodová oblast při přednostním používáním způsobu interleaf nedosahuje přídavným ilustrováním a nevede tedy k prodlužováni ilustrační doby, protože se využije vytváření vzoru počátečního okraje a koncového okraje.

Také u ilustračních modulů, vytvářejících tiskové body těsně, viz například US 5,818,498, se může tímto způsobem rovněž redukovat bandingový efekt. Pro tento účel musí býti přechodové oblasti vytvořené tím, že se nepíši všechny body jednoho ilustračního modulu. V tomto případě je výhodné, že je rovněž možné náhodné rozdělení jednotlivých obrazových bodů na ilustrovaných mediích čímž se redukční efekt dokonce ještě zesiluje.

W- Wft • ···* ·· · ·· · 99 · • 9 9 9

9 9 9 • 9 99

9 9 9 9 9

9 9 9 · • 9 9 · · ·

Claims (10)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob ilustrování tiskařské formy (48) minimálně prvním ilustračním modulem (40) a druhým ilustračním modulem (418) vytvářejícími tiskové body na tiskařské formě (48), přičemž oba ilustrační moduly (40, 418) pro ilustrování v přechodové oblasti (416) přecházejí stejnými místy tiskařské formy (48), vyznačující se v přechodové oblasti (416) vytvářením množství aspoň částečně ne jednoduše souvislých tiskových bodů prvním ilustračním modulem (40) a vytvářením komplementárních, ne jednoduše souvislých tiskových bodů druhým ilustračním modulem (418).
2. 2. Způsob ilustrování tiskařské formy (48) podle nároku 1, vyznačující se přiřazením minimálně jednoho jednoduše souvislého prvního území (414) tiskařské formy (48) k prvnímu ilustračnímu modulu (40) a druhého jednoduše souvislého území (426) tiskařské formy (48) k druhému ilustračnímu modulu (418), přičemž jsou tiskové body v každém území vytvářené tomuto území přiřazeným ilustračním modulem.
3. 3. Způsob ilustrování tiskařské formy (48) podle nároku 2, vyznačující se použitím ilustračních modulů (10) které mají n světelných zdrojů (12), jejichž obrazové body (110) mají na tiskařské formě (18) odstup 1 sousedících obrazových bodů, přičemž je 1 násobkem odstupu p dvou sousedících tiskových bodů.

   ·»* • 9·» 9 ** · * · ··· · * * · + · · » ♦ ·

   999 9 · 9 9

   999 99 99

   99 ** • · · « · • 9 9 9

   9 9 9 9 9

   9 9 9 9

   9 99 9999
4. 4. Způsob ilustrování tiskařské formy (48) podle nároku 3, vyznačující se osvětlením tiskařské formy každým ilustračním modulem (40, 418) aspoň v přechodové oblasti (416) způsobem interleaf.
5. 5. Způsob ilustrování tiskařské formy (48) podle nároku 4, vyznačující se použitím způsobu interleaf s délkou kroku t rovnající se počtu n světelných zdrojů (12) v každém z ilustračních modulů, přičemž jsou délka kroku t a odstup 1 sousedících obrazových bodů, měřeno v jednotkách p odstupu sousedících tiskových bod,nedělitelné.
6. 6. Zařízení na ilustrování tiskařské formy (48) minimálně dvěma ilustračními moduly (40, 418), které jsou relativně vůči tiskařské formě (48) pohyblivé, přičemž pohyb prvního ilustračního modulu (40) vede obrazové body minimálně jednoho světelného zdroje (410) a pohyb druhého ilustračního modulu (418) obrazové body minimálně jednoho světelného zdroje (422) po přechodové oblasti (416) tiskařské formy, takže se tiskové body vytvářejí jednorázovým průchodem obrazového bodu (410, 422) světelného zdroje, vyznačující se tím, že obrazové body (410) světelných zdrojů prvního ilustračního modulu (40) vytvářejí v přechodové oblasti (416) množství tiskových bodů, které tvoří ne-jednoduše souvislé množství, a obrazové body (422) světelných zdrojů druhého ilustračního modulu (418) vytvářejí v přechodové oblasti (416) komplementární, ne-jednoduše souvislé množství tiskových bodů.

   • « <*·»· • « · 9 * • · « · * »999 99

   9*999 9

   99»» 9 9 »* »9,99 «« 99

   9 9 9 9

   9 9 9

   9 9 9

   9 · 9

   9» 999»
7. 7. Zařízení na ilustrování tiskařské formy (48) minimálně dvěma ilustračními moduly (40, 418) podle nároku 6, vyznačující se tím, že každý ilustrační modul (40, 418) vykazuje n světelných zdrojů, které v podstatě leží na jedné čáře s odstupem 1 mezi sousedícími světelnými zdroji.
8. 8. Osvětlovací přístroj, vyznačující se tím, že osvětlovací přístroj má minimálně jedno zařízení na ilustrování tiskařské formy podle nároku 6 nebo nároku 7.
9. 9. Tiskařská sestava, vyznačující se tím, že tiskařská sestava má minimálně jedno zařízení na ilustrování tiskařské formy podle nároku 6 nebo nároku 7.
10. 10. Tiskový stroj, vyznačující se tím, že tiskový stroj je vybaven minimálně jednou tiskařskou sestavou podle nároku 9.