CZ193095A3

CZ193095A3 - Powder-like agent for waste gas treatment and the use thereof

Info

Publication number: CZ193095A3
Application number: CZ951930A
Authority: CZ
Inventors: Ekkehard Kienow; Bernd Morun; Thomas Schwertmann; Heinz Hoberg
Original assignee: Rheinische Kalksteinwerke
Priority date: 1993-02-05
Filing date: 1994-02-04
Publication date: 1996-02-14
Also published as: DE4303450A1; FI953643A; DK0682558T3; NO952815D0; DE4303450C2; US6074620A; CZ289653B6; EP0682558A1; ATE154254T1; EP0682558B1; KR100297416B1; WO1994017900A1; US6352956B1; CA2155440A1; JP2822351B2; PL310110A1; NO307246B1; KR960700798A; FI953643A0; FI113247B

Description

Práškovitý prostředek pro čištění odpadních plynů a jeho použití

Oblast techniky

Vynález se týká práškového ^prostředku k čištění odplynů, například kouřových plynů, způsobem založeným na principu suché adsorpce, kterýžto prostředek sestává ze směsi aktivních koksu s inertními látkami, které nejsou schopny exploze v práškovítém stavu.

Dosavadní stav techniky

Je známo použití aktivních koksů, jako například aktivního uhlí na bázi černého uhlí, nebo rašeliny, nebo pecního hnědouhelného koksu s částečnou příměsí inertních látek pro čištění odplynů, z nichž se mají odstranit kyselé škodlivé látky (například kyselina sírová, kyselina chlorovodíková, kyselina fluorovodíková), organické látky, jako chlorované uhlovodíky (například dioxiny a furany) a také těžké kovy a jejich sloučeniny. V zařízeních pracujících na principu fluidní adsorpce se takové prostředky co nej rovnoměrněji rozptylují v kouřových plynech, reagují ve vznosu se škodlivými plyny a škodlivinami a spolu jinými prachovitými částicemi kouřového plynu se oddělují na filtrech. Vyčištěný kouřový plyn se odvádí komínem do atmosféry.

Pro odstraňování kyselých škodlivých plynů při fluidním postupu, jako například chlorovodíku, oxidu siřičitého, oxidu sírového a fluorovodíku, je známé použití reaktivních vápenatých sloučenin, jako například jemnozrnného vápenného hydrátu [hydroxidu vápenatého Ca(OH)₂]· Vápenné hydráty, určené k zavádění do proudu odplynu, se mohou vyrábět různými známými způsoby, jako například způsobem popsaným v DE 34 33 228.

K odlučování těžkých kovů, jejich sloučenin a organických látek, jako dioxinů a furanů, které jsou například obsaženy v kouřových plynech ze zařízení pro spalování odpadků, je známo použití aktivních koksů, jako například aktivních uhlí a hnědouhelných pecních koksů.

Při tom se jako nevýhoda ukázalo, že i při dodržování technických pravidel pro zacházení s hořlavými adsorbenty, může být použití aktivních koksů spojeno s nebezpečím výbuchu prachu. V případě směsi inertních látek s aktivními koksy se považují za nevýbušné přinejmenším směsi s podílem uhlíku menším nebo rovným 30 % hmotnostních. Při použití těchto práškovítých prostředků, složených z aktivních koksů a inertních látek je však potom nutné splnit dodatečné bezpečnostně technické požadavky. Nedbat na opatření k ochraně před nebezpečím výbuchu, která mohou podstatně zvyšovat investiční náklady na fluidní proces, je možno jen v případě, kdy směsi jsou samy o sobě bezpečné. Za žádných provozních podmínek nesmí nastat takové posuny v koncentraci, které by vyvolaly vznik proudů, nebo také úsad prachu s nebezpečným obsahem uhlíku.

Ve WO-A-8911329 jsou uvedeny prostředky pro čištění plynů a odplynu na bázi reaktivního hydroxidu vápenatého, které jako druhou složku obsahují látku s aktivním povrchem, jako například aktivní uhlí nebo pecní hnědouhelný koks. yto látky s aktivním povrchem mají velikost zrn vyjádřenou jako podsítný podíl menší než 200 pm. Přednost se dává zrnění, které odpovídá velikost zrn použitého práškovitého hydroxidu vápenatého.

U dvousložkových směsí na bázi reaktivních sloučenin vápníku a práškovítých aktivních koksů je totiž skladba velikosti zrn jednotlivých složek natolik rozdílná, že se musí počítat s rušivými posuny koncentrace. U aktivních koksů může maximální zrno, charakterizující zrnění, mít velikost, podle použitého druhu, asi od 200 μιη do 500 um a u vápenného hydrátu, jako reaktivní vápenaté sloučeniny, do asi 30 μπι. r’'

Při použití takových směsí s rozdílnou skladbou velikosti zrn, například směsí vápenného hydrátu a aktivního koksu, ve fluidním procesu v zařízení pro čištění kouřových plynů může dojít na místech, kde například působí odstředivé síly, jako například v ohybech, k místním koncentračním posunům v proudovém poli. V hrubé frakci pak stoupá četnost větších částic, což znamená, že tam vznikají vyšší koncentrace uhlíku.

Nelze vyloučit, že se budou z proudového pole usazovat menší množství hrubé frakce obohacené o uhlík, a to na místech, která jsou nedostatečně nebo vůbec nejsou proplachována proudem plynu. Laboratorní pokusy se směsmi vápenného hydrátu s aktivním koksem v laboratorním větrném třídiči ukázaly, že i ve vystupujících směsích s obsahem uhlíku pod 30 %, byly za nepříznivých podmínek nalezeny natolik zvýšené koncentrace uhlíku, že je nutné je brát v úvahu z hlediska bezpečnosti provozu.

Tento problém také není řešitelný obvyklým rozemletím aktivního koksu, kde je zrnění omezeno požadavkem, aby i^fnejhrubší částice při fluidním procesu byly (při rychlosti plynu větší nebo rovné 6 m/s) fluidizovatelné.

Pokusy přizpůsobit granulometrické rozdělení práškovitých aktivních koksů vápennému hydrátu tak, aby obě složky měly stejné rozdělení klesacích nebo driftových rychlostí, ukázaly, že při dostatečném rozemletí už nevznikají koncentrační posuny. To však předpokládá, že aktivní uhlí musí být rozemleto přibližně na velikost zrn vápenného hydrátu, tj. na méně než 50 μκι. To je technicky mimořádně náročné a ekonomické neúnosné.

. Pokusy o aglomeraci částic *jemnozrnného vápenného hydrátu do té míry, aby jejich rozdělení klesací či driftové rychlosti bylo přizpůsobeno aktivnímu koksu, by vedly k podstatnému snížení účinnosti odlučování kyselých škodlivin. Proto takové řešení nemá smysl.

Tím vším je dán základní úkol vynálezu, tj. příprava práškovité směsi s obsahem aktivního koksu, ve které hmotnostní podíl uhlíku činí do 30 % a která při nasazení ve fluidním procesu při všech provozních podmínkách ve všech svých frakcích nepodléhá takovým koncentračním posunům, vlivem nichž by se při objemovém podílu kyslíku do 21 % tvořily práškové frakce schopné výbuchu.

Podstata vynálezu

Tento úkol je podle vynálezu vyřešen tím, že ve směsi je nejméně jedna inertní složka svým granulometrickým rozdělením přizpůsobena granulometrickému rozdělení složky aktivního koksu tak, že v klidném plynném prostředí je klesací rychlost horního zrna inertní složky stejná nebo větší než klesací rychlost horního zrna složky aktivního koksu.

Horní zrno je definováno jako velikost částice d_g7, které je v granulometrickém rozdělení přiřazena sumární hodnota propadu sítem 97 % (97 % částic je menších než d_g7).

Stejných klesacích rychlostí v plynném prostředí se s postačující přesností dosáhne, když hodnoty d_g7 granulometrického rozdělení aktivního koksu a inertní látky jsou v obráceném poměru druhých odmocnin hustoty částic aktivního koksu a inertní složky (hustoty částic podle DIN 66 160).

Přednost se dává směsi, u které je stoupání čáry velikosti zrn nejméně jedné z hlediska zrnění upravené inertní složky stejné nebo větší než stoupání čáry velikosti zrn složky aktivního koksu (popis granulometrických rozdělení /RRSB-přímka/ je uveden v DIN 66 145).

Jako inertní látky je možno použít vápencové moučky.

Jako další, co do zrnění neupravené inertní látky, mohou být použity reaktivní vápenaté sloučeniny. Přednost se dává zvláště vápennému hydrátu.

Prostředky podle vynálezu mohou být použity ve všech zařízeních pro čištění kouřových plynů s odděleně provozovanými, nebo předřazenými či následně zařazenými stupni adsorpce, prováděnými fluidním způsobem.

Případ, kdy se pro získání dobře přizpůsobeného rozdělení klesacích rychlostí použije více inertních složek, je zvlášt výhodný tím, že se při co možno nejmenším množství při dávané interní látky získají směsi obsahující uhlík, které jsou bezpečné při fluidním procesu. Je také možné přidávat, jako inertní materiál, jedno nebo více činidel pro čištění kouřových plynů, pokud tato činidla ve vztahu k výbušnosti práškovitého aktivního koksu působí jako inertní látka a leží v žádoucí oblasti granulometrického rozdělení.

Přednostně používanou inertní látkou je vápencová moučka, která má příznivou cenu a je k dispozici v různě jemném mletí. Vápencová moučka je ekologicky přijatelná a není nijak toxická.

Další výhody směsí připravovaných podle vynálezu proti dosud používaným směsím spočívají v tom, že za použití směsí aktivního koksu s bázickými činidly, jako inertní látkou, pro čištění kouřových plynů, lze vyrobit ve své podstatě bezpečné směsi minimálním podílem inertní látky, která je přizpůsobena granulometrickému rozdělení aktivního koksu a velikosti podílu uhlíku. Za použití směsí aktivních koksů s inertní látkou, která reaguje s odplynem bud v malé míře nebo vůbec ne, je možno vyrobit bezpečné směsi s obsahem uhlíku do 30 %. Omezení inertního podílu v činidle snižuje množství násady ve fluidním procesu a přináší tedy snížení nákladů.

Při provozu na principu mokrého praní předčištěný odplyn kyselé škodliviny neobsahuje, nebo je obsahuje jen ve velmi malých koncentracích. Jsou však v něm obsaženy organické sloučeniny a těžké kovy.

V předřazeném nebo následném sorpčním stupni může mít prostředek k čištění odplynu podle vynálezu toto složení (v % hmotnostních):

% práškovitý aktivní koks % inertní látka, jejíž zrnění je přizpůsobeno zrnění aktivního koksu (například vápencová moučka) % vysoce reaktivní vápenný hydrát.

Tím se dosáhne toho, že jako hlavní podíl může být použita cenově příznivá inertní látka, přizpůsobená co do klesací rychlosti hrubozrnému práškovitému aktivního koksu, která za extrémních podmínek, kdy dojde k úsadám v systému čištění kouřových plynů, zabraňuje vzniku nepřípustných a nebezpečných koncentrací uhlíku v těchto úsadách. Vysoce reaktivní složka tvořená vápenným hydrátem v této směsi, umožňuje v případě potřeby odstranění zbytků kyselých složek odplynů.

Tento příklad směsi představuje pro mokré praní z bezpečnostně technického hlediska optimální a nákladově příznivé řešení ve vztahu k relevantním škodlivým složkám odplynů.

Při způsobu na principu rozprašovací sorpce obsahuje předčištěný odplyn podle druhu procesu kyselé škodlivé složky, jakož i organické sloučeniny a těžké kovy v nezanedbatelné koncentraci.

V případě následného čištění kouřových plynů může mít prostředek pro čištění odplynů podle vynálezu toto složení (% hmotnostní) % práškový aktivní koks % inertní látka, jejíž zrnění je přizpůsobeno zrnění aktivního koksu (například vápencová moučka) % vysoce reaktivní vápenný hydrát.

Tak se dosáhne, že přes vysokou reaktivitu aditiva vzhledem ke kyselým škodlivinám, a to i v extrémních případech možného usazování, nevzniknou koncentrační posuny, které by vedly k nebezpečným koncentracím uhlíku.

V zařízeních pro rozprašovací sorpci se může směs nasazovat jednostupňově také jako suspenze vápenného mléka.

Tento příklad směsi představuje pro zařízení pro čištění kouřových plynů, které je zařazeno za rozprašovací sorpcí, z bezpečnostně technického hlediska optimální a nákladově příznivé řešení ve vztahu k relevantním škodlivým složkám odplynů.

Při způsobech založených na suché sorpci obsahuje předčištěný odplyn podle druhu provozu nezanedbatelné koncentrace kyselých škodlivých složek, jakož i organických sloučenin a těžkých kovů.

Pro tento případ může prostředek pro čištění odplynů mít toto složení (% hmotnostní) % práškový aktivní koks % inertní látka, jejíž zrnění je přizpůsobeno zrnění aktivního koksu (například vápencová moučka) % vysoce reaktivní vápenný hydrát.

Tím se dosáhne vysokého stupně účinnosti adsorpce kyselých škodlivých složek a současně je zajištěno, že v případě nepříznivých podmínek nedojde v zařízení pro čištění kouřových plynů k usazování hrubozrnných částic, které by způsobilo nepřípustné zvýšení koncentrací uhlíku.

Výše uvedené příklady pro různá složení směsí podle vyálezu ukazují, že je možné s ohledem na obsažené škodliviny řešit problémová místa s nepřípustnými koncentračními posuny uhlíku v úsadách, a to jak v samostatně pracujícím adsorpčním stupni, tak v předřazeném nebo následně zařazeném stupni adsorpce.

Vynález se blíže objasněn v následujících příkladech provedení. Tyto příklady, které jsou seřazeny do tabulky, mají výhradně ilustrativní charakter a rozsah vynálezu v žádném ohledu neomezují.

V příkladu 1 (směs podle dosavadního stavu techniky) je aktivní koks rozemlet na 0 % zbytku na sítě 75 μιη (odpovídá asi 3 % zbytku na sítě 43 μιη) a smísen s normálním hydrátem.

Příklady 2 až 21 jsou směsi podle vynálezu. Směsi 2 až 20 jsou z hlediska tříd klesací rychlosti připraveny tak, že v žádné třídě klesací rychlosti není aktivní koks obsažen v koncentraci vyšší než 30 %. V příkladu 21 byl maximálně přípustný hmotnostní podíl 40 % považován za bezpečný. U třísložkových směsí je v praxi pro zachování maximálního obsahu uhlíku potřebný podíl inertního materiálu 1 nižší než je vykázaná hodnota, protože hrubé částice inertní látky a koksu mohou s sebou strhávat jemný vápenný hydrát, a tím skutečný podíl uhlíku bude nižší než 30 %, resp. 40 %. Proto v tabulce třísložkových směsí jsou hodnoty podílů inertní látky 1 uvedeny jako hodnoty maximální.

Příklady 2 až 5 jsou dvousložkové směsi na bázi aktivního koksu s obsahem různých inertních látek. U inertních látek ve směsích 2 až 4 je hrubé zrno přizpůsobeno aktivnímu koksu. U směsi 2 je inertní látka upravena s ohledem na stoupání rozd+lení velikosti částic složky aktivního koksu, u směsi 3 je granulometrické rozdělení inertní látky strmější než granulometrické rozdělení aktivního koksu, u směsi 4 je granulometrické rozdělení inertní látky méně strmé, než granulometrické rozdělení aktivního koksu a u směsi 5 je hrubé zrno inertní látky hrubší než u upravených vápencových mouček a stoupání rozdělení velikosti zrn je s hodnotou 0,98 μη o asi 0,25násobek strmější než stoupání složky aktivního koksu. Snadno lze zjistit, že nejmenší spotřeba inertní látky se dosáhne, když se u dvousložkových směsí aktivního koksu a inertní látky 1, zde vápencové moučky, použije inertní látky, která je upravena co do hrubého zrna (asi 50 % hodnoty koksu) a strmosti (n_{inertni latka} = n_aktlvni_kok_s>·

Příklady 2, 5, 6 a 7 ukazují, že při přechodu z dvou složkové směsi [aktivní koks/(hrubá) inertní látka 1] na třísložkovou [aktivní koks/(hrubá) inertní látka l/(jemná) inertní látka 2] se podíly inertní látky 1 nedají snížit ani při ideálním přizpůsobení inertní látcy 1 vzhledem k aktivnímu koksu. U třísložkových směsí se může podíl inertní látky 1 snížit, když se použije inertní látky, která je o něco hrubší a má strmější rozdělení velikosti zrn, než má inertní látka 2 přizpůsobená aktivnímu koksu (příklady 5, až 11, 12 až 14, 15 až 17).

Příklady 18 až 20 ukazují, že i při nižších koncentracích aktivního koksu se může při nasazení inertní látky 2 snížit podíl inertní látky 1 (z 57 dílů na 26, resp. 16 dílů).

Příklad 21 ukazuje, že když se připustí posun koncentrace až na 40 % aktivního koksu, může se (nežádoucí) obsah inertní látky 1 nechat klesout ze 16 až na 11 dílů.

Tabulka

Složení různých směsí aktivních koksů s inertními látkami

Příklad Aktivní koks Inertní látka 1 Inertní látka 2 číslo aktivní koks A 30 dílů vápenný hydrát A 70 dílů

Tabulka - pokračování

Příklad číslo	Aktivní koks	Inertní	látka	1	Inertní	látka 2
2	aktivní	koks	D	inertní	látka	A
	30 dílů			70 dílů
3	aktivní	koks	D	inertní	látka	B
	30 dílů			189 dílů
4	aktivní	koks	D	inertní	látka	C
	30 dílů			93 dílů
5	aktivní	koks	D	inertní	látka	D
	30 dílů			170 dílů
6	aktivní	koks	D	inertní	látka	A	vápenný	hydrát A
	30 dílů			max. 7 0	dílů		70 dílů
7	aktivní	koks	D	inertní	látka	A	vápenný	hydrát B
	30 dílů			max. 70	dílů		70 dílů
8	aktivní	koks	D	inertní	látka	D	vápenný	hydrát A
	30 dílů			max. 6 3	dílů		70 dílů
9	aktivní	koks	D	inertní	látka	D	vápenný	hydrát B
	30 dílů			max. 59	dílů		70 dílů
10	aktivní	koks	D	inertní	látka	D	vápenný hydrát A
	30 dílů			max. 77	dílů		10 dílů
11	aktivní	koks	D	inertní	látka	D	vápenný	hydrát B

dílů max. 102 dílů 10 dílů

Tabulka - pokračování

Příklad číslo	Aktivní koks	Inertní	látka	1	Inertní látka 2
12	aktivní koks B 30 dílů	inertní 95 dílů	látka	D
13	aktivní koks B 30 dílů	inertní max. 80	rf“ f látka dílů	D	vápenný hydrát A 70 dílů
14	aktivní koks B 30 dílů	inertní max. 74	látka dílů	D	vápenný hydrát B 70 dílů
15	aktivní koks C 30 dílů	inertní 91 dílů	látka	E
16	aktivní koks C 30 dílů	inertní max. 72	látka dílů	E	vápenný hydrát A 70 dílů
17	aktivní koks C 30 dílů	inertní max. 73	látka dílů	E	vápenný hydrát B 70 dílů
18	aktivní koks D 10 dílů	inertní 57 dílů	látka	D
19	aktivní koks D 10 dílů	inertní max. 26	látka dílů	D	vápenný hydrát B 10 dílů
20	aktivní koks D 10 dílů	inertní max. 16	látka dílů	D	vápenný hydrát B 90 dílů
21	aktivní koks D 10 dílů	inertní max. 11	látka dílů	D	vápenný hydrát B 90 dílů

Tabulka - pokračování

Příklad číslo	Aktivní	koks	Inertní	látka	1	Inertní látka 2

12	aktivní 30 dílů	koks B	inertní 95 dílů	látka	D
13	aktivní 30 dílů	koks B	inertní max. 80	látka dílů	D	vápenný hydrát A 70 dílů
14	aktivní 30 dílů	koks B	inertní max. 74	látka dílů	D	vápenný hydrát B 70 dílů
15	aktivní 30 dílů	koks C	inertní 91 dílů	látka	E
16	aktivní 30 dílů	koks C	inertní max. 72	látka dílů	E	vápenný hydrát A 70 dílů
17	aktivní 30 dílů	koks C	inertní max. 73	látka dílů	E	vápenný hydrát B 70 dílů
18	aktivní 10 dílů	koks D	inertní 57 dílů	látka	D
19	aktivní 10 dílů	koks D	inertní max. 26	látka dílů	D	vápenný hydrát B 10 dílů
20	aktivní 10 dílů	koks D	inertní max. 16	látka dílů	D	vápenný hydrát B 90 dílů
21	aktivní 10 dílů	koks D	inertní max. 11	látka dílů	D	vápenný hydrát B 90 dílů

Význam použitých označení je objasněn dále:

Inertní látky 1 jsou látky s vyšší hustotou zrn než mají aktivní koksy a s hodnotou d₉₇ v rozsahu větší nebo rovno 50 % vztaženo na nasazený aktivní koks.

Inertní látky 2 jsou ve srovnání s inertními látkami 1 jemnozrnnější a jedná se o vápenné hydráty, kterých se ί» při fluidním procesu používá k ostranování kyselých škodlivých plynů.

Aktivní koks A:	pecní koks 0 % zbytku na sítě 75 μπι RRSB: neudáno hustota zrn _k = 0,95 g/cm³
Aktivní koks B:	pecní koks 3 % zbytku na sítě 110 μη RRSB: ď = 36 μη, n = 1,08 hustota zrn _k = 0,95 g/cm³
Aktivní koks C:	pecní koks 3 % zbytku na sítě 200 μη RRSB: ď = 52 μη, n = 0,94 hustota zrn _k = 0,95 g/cm³
Aktivní koks D:	aktivní koks na bázi rašeliny 3 % zbytku na sítě 158 μη RRBS: ď = 28 μη, n = 0,73 hustota zrn χ = asi 0,8 g/cm³
Inertní látka A: 1	vápencová moučka 3 % zbytku na sítě 85,5 μη
1	RRSB: ď = 15,3 μη, n = 0,73 hustota zrn = 2,66 g/cm³

Inertní látka B:	vápencová moučka 3 % zbytku na sítě 85,5 μ-m RRSB: ď = 30 μπι, n = 1,2 hustota zrn = 2,66 g/cra³
Inertní látka C:	vápencová moučka 3 % zbytku na sítě 85,5 μη • RRSB: ď = 11 μη, n = 0,6 hustota zrn = 2,66 g/cm³
Inertní látka D:	vápencová moučka 3 % zbytku na sítě 105 μη RRSB: ď = 30 μη, n = 0,97 hustota zrn = 2,66 g/cm³
Inertní látka E:	vápencová moučka 3 % zbytku na sítě 145 μη RRSB: ď = 39 μη, n = 0,96 hustota zrn = 2,66 g/cm³
Vápenný hydrát A:	vápenný hydrát 3 % zbytku na sítě 47 μη 50 % zbytku na sítě 5,2 μπι hustota zrn _k = asi 0,8 g/cm³
Vápenný hydrát B:	vápenný hydrát 3 % zbytku na sítě 22 μη 50 % zbytku na sítě 3,4 μη hustota zrn _k = asi 0,6 g/cm³ ,

U obou posledních vlastností je nutno brát v úvahu, že u vápenných hydrátů charakteristika pomocí RRSB parametrů jemnosti nemá smysl, protože granulometrické rozdělení těchto látek nelze vyjádřit v síti RRSB přímkami.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY I

G \ L

1. Práškovitý prostředek pro čištění odpadníchi _Λ plynů na principu suché adsorpce, který sestává ze směsi aktivního koksu s inertními materiály, které nejsou schopny i výbuchu v práškovítém stavu, vyznačující se tím, že směs obsahuje přinejmenším jednu inertní složku, jejíž rozdělení velikosti zrn je přizpůsobeno rozdělení velikosti zrn aktivního koksu tak, že v klidném plynném prostředí je klesací rychlost horního zrna inertní složky stejná nebo vyšší než klesací rychlost horního zrna aktivního koksu, přičemž hmotnostní obsah uhlíku v práškovité směsi je až 30 %.
2. Práškovitý prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že stoupání čáry zrnění přinejmenším jedné inertní složky s přizpůsobeným zrněním je stejné nebo vyšší než stoupání čáry zrnění aktivního koksu.
3. Práškovitý prostředek podle nároku 1 nebo 2 , vyznačující se tím, že jako inertní složku s přizpůsobeným zrněním obsahuje vápencovou moučku.
4. Práškovitý prostředek podle některého z nároků

1 až 3 , vyznačující se tím, že obsahuje další inertní složku s nepřizpůsobeným zrněním, kterou je reaktivní sloučenina vápníku.

»
5. Práškovitý prostředek podle nároku 4, vyznačující se tím, že jako reaktivní sloučeninu vápníku obsahuje hydroxid vápenatý.
6. Použití práškovitého prostředku podle některého z předchozích nároků v jednotkách pro čištění kouřových plynů zahrnujících separátně provozované nebo předřazené nebo následně zařazené adsorpční stupně pracující na fluidním principu.
7. Použití práškovitého prostředku podle některého z nároků 1 až 5 ve formě suspenze vápenného mléka v jed·<

notkách pro rozprašovací sorpci.